Na adrese Jiráskova 13 se nachází vila z dílny českobudějovického architekta Františka Petráše, kterou si roku 1924 nechal postavit přednosta kanceláře Krajského soudu v Jihlavě Bedřich Zvach. Při stavbě využila firma bratří Petrášů i své patentované pálené cihly, ty zůstaly místy neomítnuty, a tak vila získala ojedinělý vzhled.

„Nutno říci, že tato specifická stavba zdí přinesla i své nevýhody. V roce 1957 manželé Zvachovi požádali o to, aby mohli zevnitř zateplit severní stěnu v pokojích, protože jim promrzala a nemohli to vytopit,“ uvedla historička architektury Jana Laubová. Na to, jak si Zvachovi stěžovali na zimu v objektu, kde měly stěny šířku pouhých třicet centimetrů, zavzpomínali při prohlídce exteriéru i pamětníci.

Zachovali původní vzhled



Vilu před třemi lety odkoupil soukromý investor. Ten se ji rozhodl rozdělit na studentské byty a vlastní obytnou část propojenou s moderní přístavbou přízemním proskleným krčkem. „Velmi citlivě jsme chtěli zachovat původní vilu a vyřádit se na té přístavbě,“ popsal autor rekonstrukce Jan Kupec. Vilu zateplili zevnitř, aby mohli ponechat původní fasádu.

Při rekonstrukci za šest miliónů korun (jedná se o cenu bez moderní přístavby) záleželo na detailech. „Vytipovali jsme například čtyři odstíny zelené, ty jsme předložili sousedce, která si přesně pamatovala barvu, jakou je nyní díky její spolupráci možné na dveřích i oknech vily vidět,“ dodal Kupec.

Přestože vila pochází z dob první republiky, nejedná se o kulturní památku. „Snahu zachovat historické prvky vily je nutné ocenit. Musíme si uvědomit, že kdyby přišel investor, který by chtěl objekt zbourat a postavit si něco nového, úřední aparát by nebyl schopen mu v tom zabránit,“ upozornila Laubová. Na přání majitelů si lidé mohli v sobotu tento objekt prohlédnout jen zvenku, mnozí z toho byli zklamaní.


Z obytného prostoru jesle i sídlo firmy


Jako druhou představili organizátoři nedalekou vilu na adrese Jiráskova 65. Tu si nechal roku 1931 navrhnout architektem Bohumírem Čermákem primář chirurgického oddělení a pozdější ředitel jihlavské nemocnice Vítězslav Horn. Dům je postaven v duchu funkcionalismu.

Vítězslav Horn se do Jihlavy dostal ve 20. letech minulého století. Pohnutý osud rodiny během nacistické i komunistické diktatury popsal v knize Jak jsem přežil jeho mladší syn Vítězslav. V roce 1953 se Hornovi museli z Jihlavy na nátlak komunistických funkcionářů vystěhovat. Od roku 1960 až

do roku 1991 fungovala vila jako jesle. Původní majitelé objekt získali zpět v restituci, poté ho prodali soukromé firmě, která vilu na konci 90. let zrekonstruovala a sídlí zde dodnes.

„Snažili jsme se ukázat, že je možné citlivě spojit moderní objekt se starým. Loni na Den architektury přišlo sto lidí, takže jsme tušili, že se zájem zvedne, nicméně nás účast příjemně překvapila. Chtěli bychom, aby lidé začali kriticky přemýšlet o tom, co je obklopuje. To bude aktuální především při nedělní prohlídce legiodomu, se kterým se pracuje nesystematicky,“ shrnula záměry jihlavského Dne architektury organizátorka Jana Nováková z ateliéru UNArchitekti.