Možná právě ve chvíli, kdy tyto řádky opouštěly rotačku, se slunce přehouplo přes rovník, aby příštího půl roku zářilo nad severní částí planety. Jarní rovnodennost byla pro lidi na severní polokouli velkým svátkem už od starověku. Dnes už sice lité tomuto datu nepřikládají takový význam a více se soustřeďují na Velikonoce, přesto však jednadvacátý březen zůstává jako symbol začátku jara jedním ze základních bodů, k němuž se vážou tradiční lidové obyčeje.

Mnohé z jarních tradic mohou v těchto i příštích dnech zažít i lidé na Vysočině. Někde se snaží zvyky dodržovat v co možná nejautentičtějším provedení, jinde mají výrazně modernizovanou podobu.

Vynášení Morany nebo smrtelnošky

Výjimečnou podívanou mohou zažít ti, kdo v neděli tedy o Smrtné neděli zavítají do Dědic na Třebíčsku. „O Smrtné neděli tam obchází smrtelnošky," uvedla etnografka třebíčského Muzea Vysočiny Eva Tomášová. „Jsou to děvčata do patnácti let. Ty se sejdou u hlavní smrtelnošky, která je z nich zpravidla nejstarší, kolem patnácti let," doplnila etnografka.

Děvčata nazdobí vyfouknutými a namalovanými vajíčky na stužkách smrček. S ním obchází po Dědicích a koledují po domech. „Rozdávají vajíčka a dostávají syrová vejce a sladkosti a peníze, které si na konci rozdělí," popsala zvyk Tomášová.

Poté, co obejdou celou vesnici, jim zůstane odstrojený stromeček. Ten donesou k rybníku a hodí jej do něj. „Jde o zvláštní zvyk, který vznikl spojením dvou jiných přinášení jara do obce a vynášení smrti. To se nosily právě zelené stromky jako symboly jara. Oni si to spojili do unikátního zvyku, který se u nás jinde nevyskytuje," dodala Tomášová.

V Polesí nedaleko Počátek na Pelhřimovsku začnou vítat jaro dnešní mší svatou s křížovou cestou. V neděli pak následuje vyhánění Morany. Tu nadšenci vyrobí po poledni na obecním úřadě a v patnáct hodin ji za doprovodu hudby vynesou ke studánce svaté Ludmily, kde tak přivítají jaro.

Smrtku nebo Moranu budou vynášet ze vsí a městeček i v příštích dnech. Za týden v pátek budou například loučit se zimou vynášením Morany v Hrotovicích na Třebíčsku, v sobotu pak třeba v Hodicích na Jihlavsku. Starý pohanský zvyk zavedl v obci před pěti lety Spolek aktivních rodin Hrad. Sraz je v o půl čtvrté před kulturním domem v Hodicích. „Zájemci si budou moci dozdobit Moranu, vyrobí si hlučidla z plechovek a popovídáme si o jaru a zvycích," uvedla organizátorka Ivana Kalinová Poté vyjde průvod s Moranou za veselého zpěvu k hodickému potoku.

Moranu vynášení každoročně také žáci a studenti v Humpolci. „Průvod žáků putuje za zpěvu písniček a přednášení říkanek přes město k rybníku Cihelna, do nějž pak vhodí postavu Morany. Součástí průvodu jsou také slečny v krojích, které studují na místní zemědělské akademii," popsal ředitel Základní školy Hálkova v Humpolci Václav Strnad s tím, že letos ještě termín této události definitivně nestanovili.

Folklor i počasí

Lidové zvyky a tance předvedou návštěvníkům také folklorní soubory. Čtrnáct dětských souborů se představí v neděli odpoledne v jihlavském divadle DIOD na Krajské přehlídce dětských folklorních souborů a skupin.

První jarní den budou moci zájemci v Telči zavítat na Meteorologickou stanici v Kostelní Myslové nedaleko Telče. Stanice bude tevřená pro veřejnost a každou celou hodinu budou probíhat komentované exkurze. Otevřeno bude od devíti do čtrnácti hodin.

Moderní pojetí vítání jara připravili na příští víkend jihlavští vodáci, kteří pořádají 17. ročník jarního splutí řeky Jihlavy. Startuje se v jednu hodinu odpoledne na soutoku Třešťského potoka a řeky Jihlavy v Kostelci u Jihlavy, plavba končí v Jihlavě.

Vyrobte si kraslice

Začátek jara automaticky zapadá do předvelikonočního období. Letos zbývají do Velikonoc dva týdny a mnohde se na ně již začali chystat. V Havlíčkově Borové připravili žáci a učitelé na sovotu radiční velikonoční dílny. V jejich dopoledním bloku, tedy od deseti do třinácti hodin, si všichni mohou vyzkoušet výrobu smaltovaných šperků a glycerinových mýdel, pletení z papíru, šití zvířátek z filcu či pletení velikonoční pomlázky z vrbových proutků.

Odpolední blok, který skončí zhruba v osmnáct hodin, pak bude věnován výrobě vinutých perel, náramků z korálků, zdobení perníčků, pletení z pedigu či jarní aranžování. Návštěvníci si kromě účasti na Velikonočních dílnách budou moci prohlédnout i nedávno dokončenou a otevřenou tělocvičnu školy.

V pondělí bude připravena kreativní velikonoční dílna také ve vestibulu brodské Staré radnice, příští sobotu si budou moci velikonoční dekorace a kraslice moci vyrobit také například návštěvníci dílny v Horní Krupé na Brodsku.

Velikonoční hrkání

Příchod vlastních velikonočních svátků předznamená na velikonoční hrkání. To nahrazuje od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvuk kostelních zvonů, které „odletěly do Říma". Tradičně se každý rok hrká třeba v Budči na Žďársku, kde děti v houfu obcházejí celou ves.

„Samozřejmě se bude hrkat i letos. U nás chodí hrkat nejen kluci, ale i děvčata," přiblížil starosta Budče Jiří Chalupa. Omladina mívá za úkol dělat co největší rámus podle tradice má ze země vyhnat zlé síly, aby nemohly uškodit mladému osení. Nejmenší „hrkače" často doprovázejí rodiče, a hrkačky a klapačky se v místních rodinách dědí z generace na generaci.

Průvody s hrkačkami zahánějícími nečisté síly budou k vidění v řadě dalších měst a vesnic. Tradičně se hrká například v Okříškách na Třebíčsku nebo v třebíčské židovské čtvrti. Průvod bude chodit i Podlesím na Počátecku. Závěr řehtání zde je plánovaný na Bílou sobotu, kdy průvod s dětmi navštíví jednotlivé domy, a zazpívá.

Svátky ve skanzenu

Prožít část Velikonoc tak, jak vypadaly dříve, pak budou moci například návštěvníci skanzenu Michalův statek v Pohledi u Světlé nad Sázavou. Ten vstoupí do první sezony se statutem národní kulturní památky.

„Letošní sezona na statku začne tradičně na velikonoční svátky. Nahlédneme opět do života obyvatel selského statku o velikonočních svátcích v časech před zrušením poddanství v Čechách," uvedl správce statku Jindřich Holub.

„Dá-li Pán Bůh, uvidíte čerstvě narozené tele od naší krávy původního českého plemene česká červinka," dodal Holub s tím, že k vidění bude v Pohledi i folklorní soubor Škubánek, loutkové divadlo a připravena budou také tradiční velikonoční jídla.

Otvírání studánek

Mezi tradiční jarní zvyky patří i otvírání studánek. V Mladých Bříštích na Pelhřimovsku se tak děje na konci dubna. „Obcházíme studánky, většinou tak čtyři, děti je symbolicky klíčem odemykají a přitom říkají básničky nebo zpívají písničky. Akci pak zakončíme táborákem," popsal Pavel Koubek ze sdružení Zelené srdce. Doplnil, že před zimním obdobím studánky nezamykají. „Zima si je zamkne sama," vysvětlil s úsměvem Koubek.

Dlouholetou tradici má tento rituál ve Třech Studních na Žďársku, kde letos studánky Barborku a Vitulku otevřou už po třicáté deváté. Slavnost se bude konat 30. května a připomene sté výročí narození skladatelky Vítězslavy Kaprálové.