„Včelařím už 44 roků, píšu odborné články do časopisu Včelařství, na které mám velké ohlasy. Zkonstruoval jsem i svůj vlastní úl Javořičan,“ jmenuje známá osobnost Vysočiny své úspěchy na tomto poli.

Když je dobrý rok, jsou výnosy medu v originálním úlu, který funguje už pětatřicet let, nadstandardní. „Odstranil jsem všechny chyby, které byly v předešlých úlech a ponechal jsem jen výhody,“ vysvětluje Hájek. Svůj úl označil na světový vynález, ve kterém se včelám mimořádně daří.

Včelám totiž nejvíce vyhovuje, pokud má úl rámky šikmo. „Posunul jsem česna a otvory z prostředku nástavku do spodní části a na stranu. Tím docílím proudění vzduchu pod úhlem 45 stupňů a včelám vyhovím,“ podělil se Jaroslav Hájek o svou inovaci. „Pokud se včely usadí v dutém stromě, tak si plásty směrem k přívodu vzduchu stavějí také pod úhlem 45 stupňů Je to jejich přirozenost, při které dosahují nejvyšší medových výnosů,“ vysvětlil.

Poslední roky má třicet včelstev, zamlada jich ale měl i stovku. I jemu už několikrát včely ulétly. K tomu nejčastěji dochází, když včelař zrovna není doma. „Pokud si roj sedne do čtyř, pěti metrů výšky, tak se dá ještě sundat. Na vyšším stromě ale chvíli setrvá, včely pátračky najdou vhodnou dutinu po okolí a pak včely odletí,“ popsal postup a dodal: „Snaha včelaře je, aby se včely co nejméně rojily a nosily med.“

Včelařství přitom není v dnešní době jen přežitek, vždyť včelařů je v celé republice zhruba pětapadesát tisíc. Potěšitelné potom je, že přibývá zájemců v mladším nebo středním věku. „Berou včelařství jako relaxaci v dnešní přetechnizované době. Je otázkou, kolik z nich u toho zůstane po dvou, pěti letech. Bývá to nízké procento,“ prozradil Hájek.

Před týdnem byly zveřejněny výsledky ankety Skutek roku 2018. Jaroslav Hájek vyhrál ze čtyř vyhlášených kategoriích ve dvou. V oblasti životního prostředí díky včelaření a v sekci poradenství, osvěta a vzdělávání díky tomu, že píše texty pro dechovku.

Poslední roky pak zaznamenává větší zájem o med ze strany veřejnosti. Lidé, kteří znají včelaře, totiž mají jistotu, že med je kvalitní. „Med je jedna z nejvíce falšovaných potravin v republice. Obchodní řetězce sem dováží medy z Číny a z Argentiny, kde je léčení rakovinotvornými látkami, které v medu zůstávají. Veterina už řadě firem zakázala dovážet,“ varoval včelař.

Jeho chloubou je černý med, který lze v okolí Javořice vyrobit. Například včelaři na jižní Moravě takového nedocílí. „Pro med si ke mně jezdí i lidé z Brna, vyplatí se jim to i za cenu benzinu, který projedou,“ usmívá se Hájek. „Vyrábím i řepkový med, ale ten vozím do sběrny, kde nám za to dali letos jen padesát korun,“ uvedl Hájek a kriticky dodal: „Pak ho prodají za dvě stovky. To je okrádání včelařů.“

Příchod jara včelaře neobyčejně těší. „Po zimě se těším na včely i na ty žihadla od nich,“ potvrdil s tím, že nikdy neoteče. Dříve pro něj bylo kritické, když dostal žihadlo pod oko, poslední roky ale nevadí ani to. Díky prodeji medu pak může financovat popularizaci dechové hudby. „Cédéčka bych z mého důchodu nemohl financovat, včely mi pomáhají rozšiřovat muziku,“ směje se.