Reportéři Jihlavského deníku tento týden nahlédli do chodeb pod náměstím Zachariáše z Hradce. Prošli společně s vedoucími představiteli renesančního města a památkáři zhruba dva kilometry chodeb.

„Byl to pěkný, překvapující zážitek. Chodby byly docela dlouhé,“ zmínil Jiří Křenek z radničního odboru rozvoje a utřel pot ze své tváře. Šlo o fyzicky hodně náročnou procházku.

Ve velké části okruhu bylo potřeba chodit se skrčenými zády. Někdy i po bobku.

Procházka „bludištěm“ ale stála podle oslovených účastníků za to. „Šel bych znovu a prozkoumal místa, kam jsme se ještě nedostali,“ uvedl Jiří Křenek.

„Ještě, že jsem malá,“ usmívala se nejmladší členka výpravy do podzemí Šárka Brychtová.

Zámecké sklepy jsou odříznuté

Do podzemí výprava vstoupila z domu nedaleko zámku. „Nyní je zámecké podzemí od toho městského odděleno. Kdysi to byl propojený systém," poznamenal kastelán telčského zámku Bohumil Norek.

Historické chodby jsou pořádně vyztužené betonem. „Betonová injektáž chodeb se prováděla na konci šedesátých let," připomněl historicky nevratný krok komunistického režimu starosta Telče Roman Fabeš.

„V mém sklepě byli chlapi se sbíječkami a kompresorem, ale do podzemí se skrz ten beton nedostali. Máme tady přehradní beton,“ pokrčil rameny místní galerista Jan Wimmer.

Výprava putovala podzemím nejprve ve směru k Hotelu Celerin. Míjela vstupy do měšťanských domů. Ty jsou zazděné, ale nesou označení popisného čísla domu.

„Tady jsou všude šipky, tady se zabloudit nedá,“ ujistil starosta Fabeš.

S podzemím má město velké plány. Hodlá ho do pěti let zpřístupnit veřejnosti.

„V podzemí by mohla být expozice spojená s pohádkami, které se v Telči točily. Nebo si tam dovedu představit archeologické nálezy, mající například vztah k měšťanským domům na náměstí. Pak by nebyla v Telči zajímavá jen procházka na povrchu, ale i pod povrchem,“ poznamenal Roman Fabeš.

Chodby je ale nejprve potřeba zanést do map. „A brzdí nás také vyřešení majetkových vztahů,“ dodal nejvyšší představitel telčské radnice.

Zajímavostí bylo k vidění v telčském podzemí hned několik. Třeba malé krápníčky nebo vysypaná hromada koksu.

Poklop na náměstí totiž kdysi otevřeli dělníci a v domnění, že jde o poklop vedoucí do sklepa, vysypali hromadu paliva rovnou do chodby v telčském podzemí.

Na cestě čekala na „průzkumníky“ ještě „studánka“. „Nádrž řešila odvodnění podzemí a možná byla i zásobárnou užitkové vody,“ poznamenal památkář Bohumil Tripal.