Osvěžení v podobě zmrzliny, ledové tříště nebo třeba i párku v rohlíku si dopřávají cyklisté, kteří přijíždí po zde končící cyklostezce, i místní. Někteří si sednou na lavičku, jiní si na trávu dají deku a užívají si prázdninových dní. Odpočinek, anglicky rest, se dostal i do názvu stánku, který zní Cyklorest Bedřichov.

Občersvení tam přitom funguje teprve od loňského května, řekli si o něj sami lidé. „Pamatuji si ten první moment úplně přesně. Lítal jsem s lopatou po zahradě, kolem chodili lidé po cyklostezce a říkali, budete to tady mít pěkné, ještě nám sem dejte zmrzlinu. Tak jsem se toho chytl, koupil jsem stánek, dal ho sem a lidi jsou spokojení,“ vypráví Martin Boháček.

Policie. Ilustrační foto.
Kvůli výhružnému mailu prohledali policisté areál firmy v Kostelci

Obsluhu stánku zvládá jeho manželka Petra. Oba přitom mají stánek jen jako aktivitu na volný čas, proto je vždy otevřeno pouze odpoledne. „Já kdybych byl cyklista, ten stánek by mi tu chyběl, proto jsme ho lidem dali. Děláme to ale při práci a je to časově náročné,“ uznává Martin Boháček. Kromě cyklistů sem chodí i sousedé, většina lidí se tu vzájemně zná, ke stánku berou i děti.

Dobrá zmrzlina je zkrátka receptem na dobré sousedské vztahy. Se synem přichází za prosluněného odpoledne ke stánku i Michal Hájek. „Dám si malinový sorbet, s malým se budu muset rozdělit,“ usmívá se při čekání ve frontě. „Chodíme sem skoro denně, někdy si dám i kafe, ale zmrzlinu nejčastěji, ta je výborná,“ nešetří chválou.

S návštěvami rodin souvisí i nabídka. Chybí totiž točené pivo. „Mohli bychom ho nabízet, zájem o něj by byl. Ale já nechci, aby sem chodili lidi na pivo, je to pro rodiny s dětmi,“ vysvětluje Martin Boháček s tím, že v lednici přeci jen je pivo v plechu nebo frisco. „Když si někdo dá jedno, ničemu to nevadí,“ usměje se majitel stánku.

Vysočina Fest navštívily od čtvrtka do soboty tisíce diváků, kterým zahrálo přes čtyřicet interpretů. Vyšlo i počasí a panovala skvělá atmosféra.
Vysočina Fest zaplnil jihlavský amfiteátr. Najděte se na fotkách a ve videu

Cyklorest Bedřichov má přitom genius loci – je ve městě a přitom v přírodě, okolo je klid. Panuje pohoda a přátelská atmosféra je cítit na každém kroku. Tady se snad ani nedá vydělávat. „Nejsme tady za účelem zisku,“ souhlasí Martin Boháček a pokračuje: „Stánek mám na vlastním pozemku, tak nepotřebuji šponovat ceny. Není to o penězích, jen se snažíme, aby cyklisté a místní byli maximálně spokojení.“

Také proto dělá zmrzlinu poctivě, nemá zapotřebí experimentovat. „Setkal jsem se s názorem, že je naše vanilková jiná než u konkurence. Je to tím, že se při výrobě dá použít více vody, ale na té chuti je to pak znát,“ prozrazuje majitel tajemství dobré zmrzliny.

Ceny se proti loňsku přeci jen mírně zvedly, ale přesto jsou lidové. Dětská, takzvaná kočárková zmrzlina, je za pětadvacet korun, malá stojí o pět korun více, střední pětatřicet a velká pětačtyřicet korun. „I kdyby dodavatel v průběhu sezony zdražil, my ceny necháme do konce sezony, jaké jsou,“ ujišťuje Martin Boháček. Možnost bezkontaktních plateb pak oceňují cyklisté, kteří s sebou nevozí peněženku. Mohou totiž zaplatit hodinkami nebo mobilem.

Vanilka musí být vždy

Zmrzlinu přitom do stánku objednávají jednou týdně, vždy dvakrát čtrnáct kilo. „Ne vždy to vyjde, jak si představujeme, třeba přijde týden deště. Pak jen další týden neobjednáváme,“ popisuje Petra Boháčková s tím, že nastala i opačná situace – během silného víkendu se téměř vyprodala zásoba na celý příští týden.

Třetí díl putování po Vysočině z pera Oblastní galerie Vysočiny.
Netradiční místa v Jihlavě a okolí? Na ty zavede návštěvníky nová mapa

Systém je přitom vlastně jednoduchý – vždy se objednává vanilková a druhá příchuť je pokaždé jiná. „Dva tři dny tady pak držím jednu příchuť, potom tu další balíky s ní nechám a udělám jinou. Střídám to, aby se dlouho nejela jedna. Místní chodí každý den a nechtějí pořád stejnou zmrzlinu,“ směje se sympatická prodavačka.

Dalo by se říct, že je nějaká příchuť mimořádně oblíbená? „Vanilka je základ, přes to nejede vlak, a pak je nejžádanější pistácie,“ vybavuje si Petra Boháčková. „Přes léto jedeme sorbety, které jsou více osvěžující, před pár dny jsme měli novinkovou maracuju, ale lidé se pořád ptají, kdy zase bude pistácie,“ dodává ve smíchem.

Zdroj: Deník/Martin Singr

Netradiční příchutě jako makovou nebo sušenkovou ve stánku na Bedřichově zkoušet nechtějí, vlastně ani nezjišťovali, jestli je dodavatel z Opočna nabízí. I tak se lidé často rozhodují, zda zkusit sorbet. „Když neví, dám jim trochu na ochutnání a pak se mohou rozhodnout, jestli si dají ovocnou nebo zůstanou u vanilkové,“ říká Petra Boháčková.

S trvanlivostí přitom žádný problém není. „Balík, když ho nenačnu, má trvanlivost dva roky, jen hotová zmrzlina se musí do čtyřiadvaceti hodin spotřebovat,“ vysvětluje Petra Boháčková s tím, že přes léto není problém vytočit vše. Zmrzlina prostě jede a když je dobrá, tak dvojnásob.