Vojsko patřilo do Jihlavy od konce osmnáctého století, což dokládají někdejší vojenské objekty třeba v Křížové ulici v bývalém jezuitském areálu. Předlistopadové uspořádání světa a pozice tehdejšího Československa jako země na hranici dvou nepřátelských systémů jsou pak posledním důkazem Jihlavy jako vojenského města. Ve své době působilo v Jihlavě najednou až deset tisíc vojáků.

V Jihlavě se tak potkávali příslušníci protiletadlové brigády, raketového vojska nebo třeba motorizované brigády. „Některé složky tehdejší armády odešly z Jihlavy hned po roce 1989, další odcházely postupně," vzpomíná na dvě desetiletí staré dění Jan Frenc. V armádě na počátku devadesátých let sloužil. A uniformě zůstal věrný i po odchodu do vojenské výslužby, stal se šéfem jihlavské městské policie.

Jihlava zůstávala vojenským městem i ve druhé polovině devadesátých let. „Klíčovým rokem pro odchod armády z města byl právě rok 1998," připomíná Frenc.

Vojáci postupně uvolnili Žižkova kasárna i kasárna kapitána Jaroše. Na místě prvně jmenovaných vyrostlo brzy sídlo nově vzniklého krajského úřadu, na místě druhém o několik let později administrativní budova Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budoucnost kasáren ve Vrchlického ulici, která se nacházejí na dohled, zůstává otevřená, soukromý majitel bude chtít zhodnotit lukrativní pozemky.

Opuštěným svědkem vojenské minulosti v Jihlavě je areál bývalé okresní vojenské správy v samém centru města. Tyto objekty, stejně jako kasárna u Pístova jižně od Jihlavy v současnosti vlastní město, které se je zatím neúspěšně pokouší prodat.