Jihlava se například zařadí do spolku Města Otakarova. Jedná se o města, která založil Přemysl Otakar II. nebo jsou s jeho osobností spojena. „Vznesl jsem dotaz, jestli by mohla být Jihlava součástí tohoto spolku, když byla založena jeho otcem, Václavem I. Odpověď byla, že Jihlava je nejvýznamnější město Přemysla Otakara II. Byla jeho stříbrnou pokladnicí, díky které získal moc a slávu,“ řekl Laštovička a dodal: „Budeme na nejvýznamnějším místě spolku Měst Otakarových.“

Jihlava, město příběhů:
- městská památková rezervace je na zlaté minci ČNB
- po městě se objevují pamětní desky pro válečné hrdiny
- velká očekávání jsou od archeologického průzkumu ve Špitálském předměstí
- Jihlava zpřístupní také významné krovy

Město se samozřejmě snaží na příbězích aktivně participovat. Od konce října tak má v Jihlavě pamětní desku vlastenec Jindřich Kartůsek. Pár dní poté se stejné pocty dočkali i hrdinové druhé světové války, otec a syn Skořepovi. Ani jeden z nich se přitom konce války nedožil, letoun syna byl sestřelen nad Severním mořem, otec byl v roce 1943 popravený. „To jsou střípky do mozaiky příběhů. A příští rok umístíme na Jakubské náměstí desku Viléma Götha, který je hrdinou bitvy o Británii,“ poodhalil náměstek.

Vedle toho mohou na jaře začít archeologické práce v lokalitě pod Möbelixem. „Špitálské předměstí je poslední nezastavěnou a ještě neprozkoumanou historickou lokalitou těžby. Bylo to jedno z evropsky nejvýznamnějších kutišť. Když Jihlava vznikala, starohorský couk byl zlom, kde se nacházela stříbrná ruda,“ popsal Laštovička s tím, že v místě těžby byly tavící pece či mlýny na stříbrnou rudu. „Veškerá technologie, kterou měla Jihlava novou, je tam dochovaná,“ odhadl náměstek, který má o historii města mimořádné znalosti.

Hornická známka a zlatá mince

V lokalitě se dokonce již dříve našla jediná hornická známka ze třináctého století. „Nikdo nevěřil, že jí tam archeologové našli. Horníci jí kdysi dostávali za vytěženou rudu a měnili ji za peníze. Ví se o tom z písemných pramenů, ale nikdo jiný jí ještě nenašel,“ připomněl Laštovička s tím, že až skončí práce archeologů, vyrostou v lokalitě bytové domy.

Dalším příběhem je podle náměstka zlatá mince s motivem jihlavské městské památkové rezervace, představená na začátku října. „S odstupem několika staletí má Jihlava opět svoji minci, tentokrát ovšem ne ze stříbra, ale z kovu nejcennějšího,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok na adresu mince o síle 1,9 milimetru, která neváží ani šestnáct gramů a má průměr osmadvacet centimetrů.

Už tehdy primátorka Karolína Koubová naznačila, že se náměstí nemusí zdát na první pohled tak bohaté. „V centru je mnoho domů, o kterých nevíme, ale jsou tu a je v nich bohatá historie Jihlavy. Pracujeme na tom, abychom je otevřeli,“ poodhalila.

Laštovička nyní o těchto plánech hovořil podrobněji. „Máme tu otevřené krovy svatého Jakuba, opravuje se střecha radnice a máme významný renesanční krov na Matce Boží. Chceme tyto krovy provázat prohlídkovou trasou,“ uvedl s tím, že se rýsuje i spolupráce se západočeským městem Cheb. „Máme hodně společného. Cheb je také staré německé královské město. Má i špalíček, který jsme si my nechali znetvořit,“ poznamenal.

Zhruba za rok by si lidé mohli v Jihlavě prohlédnout významné krovy. „Skryté příběhy Jihlavy je třeba odkrývat, mnoho turistů o nich nemá tušení. Dokonce ani významní historici umění, kteří Jihlavu znají, netuší, co se skrývá v našich domech. Když to zjistí, jsou v transu. Je to obrovský poklad, který je potřeba zpřístupnit,“ uzavřel Laštovička.