Společnost Kronospan sídlící v průmyslové zóně v městské části Bedřichov chtěla na konci loňského roku posoudit vliv provozu na životní prostředí u zásadní změny technologie. Žádost sice po reakci města vzala zpět, úvahy o druhotném zpracování dřeva ale tímto nekončí. To by v praxi znamenalo, že by firma začala místo surového dřeva zčásti zpracovávat starý nábytek.

Náměstek primátorky pro životní prostředí Vít Zeman (Žijeme Jihlavou - TOP 09) je odhodlaný bránit město a jeho obyvatele. Ti často kritizují kouř vycházející z komínů Kronospanu. „Nikdo nechce, abychom se stali pro střední Evropu skládkou starého nábytku. Ušetřit sto měst a jedno zlikvidovat pro mě to není postup, který je správný,“ řekl.

Firma však údajně chce využívat dřevní recyklát pouze z Vysočiny, případně z republiky. „Cílem není v žádném případě dovoz z Evropy,“ ujistila Deník jednatelka společnosti Sylva Krechlerová. „Cílem je maximální možný objem recyklátu nahradit z tuzemských zdrojů. Část dřevního recyklátu nyní ještě dovážíme z Německa a Rakouska. Pro dovoz máme povolení od Ministerstva životního prostředí ČR. Každá dodávka je kontrolována co do množství i kvality. V ČR se zatím zákaz ukládání recyklovatelného odpadu odkládá, zatímco v západní Evropě je to už běžná praxe. Materiálové využití odpadů je trendem všech průmyslových odvětví a pro Jihlavu i celý region Vysočina je tato činnost vhodnou příležitostí, jak se s odpadem vypořádat,“ vysvětlila.

Město pozemky neprodalo

Pro rozšíření chtěl Kronospan od města pozemky, které ale Jihlava odmítla poskytnout. „Nemyslím si, že by jednání měla probíhat tím způsobem, že po nás Kronospan chce prodat pozemky a podmiňuje to tím, že udělá svůj provoz čistší,“ prohlásil náměstek Petr Laštovička (ODS). Krechlerová však reagovala, že Jihlava nemusí firmu nutit ke krokům zlepšujícím životní prostředí. „Firma tyto kroky podniká dlouhodobě, aniž by dostávala podněty z města, a o veškerých plánovaných krocích město informuje. Nepochybujeme o tom, že musíme splnit veškeré povinnosti vyplývající z našich plánů. S tím ale nemají pozemky, o které usilujeme, nic společného. Máme právo o ně požádat,“ doplňuje Krechlerová.

Pozemky, které největší dřevozpracující firma v republice od města chce, jsou spíše strategické a nejsou velké v porovnání s tím, co má podnik dnes. Jedná se o dalších zhruba pět tisíc metrů čtverečních.

Problém vlivu průmyslu Kronospanu i dalších firem Laštovička přitom nevidí jen v samotné výrobě, ale také v dopravě. Kamiony ničí silnice a způsobují nadměrnou prašnost v průmyslové zóně. Při pohledu na parkoviště je nasnadě, že i osobních aut je příliš. Nové linky trolejbusů vedoucí k podnikům v průmyslové zóně by mohly jejich počet do budoucna snížit.

Muzeum techniky v Telči.
Telčské Muzeum techniky v dubnu zahájí sezonu

Pro další postup potřebuje vedení města data. Vznikla tak pracovní skupina, která bude zjišťovat vliv průmyslové zóny na zdraví obyvatel města a jeho možný rozvoj. „Jsou i prvky, které limity nemají stanoveny nebo kombinace jednotlivých prvků napříč provozy mohou být velice nebezpečné pro zdraví obyvatel,“ podotkl Zeman. „Firmy nám ukazují filtry vzduchotechniky, které jsou za tři měsíce totálně zničené,“ dodal.

Třebaže podobnou studii nedávno představil Kronospan, Jihlava bude podobné hodnoty měřit sama. Vedení společnosti věří, že výsledky nebudou příliš odlišné. „Největším znečišťovatelem Jihlavy a okolí je doprava a lokální topeniště. Pokud chce město sledovat vliv průmyslu, nemělo by zapomenout ani na tyto rozhodující zdroje znečištění. Jsme přesvědčeni, že pak budou závěry stejné,“ uzavřela Krechlerová.