Napomenul hlučnou skupinku šesti mladých lidí, po útoku však spadl na zem a přišel o sluch. Tři roky starý příběh bývalého hokejisty Marka Malenovského z jihlavského náměstí mají lidé stále ještě v paměti. Na sociálních sítích řeší, že se v centru města cítí stále méně bezpečně.

Jihlavská radnice chce celý problém řešit s lidmi osobně a ne přes anonymní internet. A také komplexně, proto uspořádá několik diskuzních večerů s veřejností. První z nich týkající se bezdomovců přinesl řadu zajímavých podnětů.

Radní pro oblast sociálních věcí Dan Škarka úvodem veřejnost seznámil se situací v krajském městě. Aktuálně je tam téměř čtyřiadvacet tisíc bytů, necelých deset procent je však neobydlených.

Na druhou stranu je v Jihlavě čtyřiadevadesát bezdomovců. „Žďár nad Sázavou jich má devět, Havlíčkův Brod jedenáct,“ řekl pro porovnání ředitel městské policie Jan Frenc. Podle něj to je i tím, že někteří bezdomovci skončí na záchytce a pak už ve městě zůstanou.

Masarykovo náměstí v Jihlavě.
Bezpečí v centru: náměstí v Jihlavě hlídá samostatná hlídka městských strážníků

Pokud Jihlavané uvidí, že se někde na veřejnosti lidé bez domova válí, zaběhli do vchodu bytového domu nebo jezdí ve veřejné dopravě, potřebují to strážníci vědět. „Bez pomoci občanů to nebudeme schopni zvládnout. Garantuji vám, že hlídka bude na místě do deseti minut,“ slíbil Frenc.

Radnice pak má dvaatřicet sociálních bytů, které jsou pro osoby v bytové nouzi. Do budoucna by chtěla tento druh bydlení rozšířit po celém území Jihlavy. Primátorka Karolína Koubová věří, že by město mohlo získat byty díky spolupráci s investory. „Umíme jim pomoct a řekneme, že nám nemusí nic dávat předem, ale až dostaví, pět bytů bude našich,“ naznačila možnosti.

Zároveň by byla ráda, kdyby byty v centru byly za jinou cenu. „Bydlet na náměstí má být něco luxusního,“ prohlásila. Na to reagoval z řad veřejnosti bývalý náměstek a nyní hlasitý kritik vedení města Jaromír Kalina, který bydlí vedle náměstí. „Bohatí lidé většinou hodně pracují a na náměstí tedy moc nepobývají,“ řekl s tím, že historicky nebyla nikdy skladba lidí na náměstí taková, že by tam bydleli bohatí.

Diskuze o bezpečnosti v centru Jihlavy:

29. září – o bezdomovcích
25. října – o neorganizované mládeži
29. listopadu – o romech

Primátorka také dostala přímý dotaz z publika. Otázka byla, jestli vnímá, že se pocit bezpečí v centru Jihlavy změnil k horšímu a jestli za to cítí osobní zodpovědnost. „Moje osobní vnímání se nezměnilo. Ve městě se cítím stejně, jak jsem se cítila vždycky. V centru bydlím,“ odpověděla žena ve vedení města. Jako osobní zodpovědnost pak dle svých slov vnímá vyřešit nastalou situaci, která vznikla před deseti lety.

Diskuze se točila kolem lidí v bytové nouzi, Jan Holba z Obchodního centra Březinky však přišel s jiným pohledem, jak lze vnímat bezdomovce. „Jsou to lidé s určitým stylem života, kteří sedí na veřejnosti pomočení s lahví piva nebo krabicí levného vína a obtěžují okolí – pokřikují, loudí peníze a případně oslovují nezletilé a za úplatek jim kupují cigarety a alkohol,“ vyjmenoval. Řečníci přitom souhlasí, že tyto nejviditelnější případy je nejtěžší změnit. Primátorka situaci glosovala slovy, že magistrát nechce takové lidi naložit do auta a odvézt za město.

Co se týká samotné bezpečnosti na náměstí, Jan Frenc měl k dispozici aktuální statistiky. Podle nich byly na jihlavském náměstí do konce letošního srpna jen dva trestné činy výtržnictví a oba pachatelé byli zadrženi. „Ve stejné době se v Havlíčkově Brodě stalo 28 trestných činů. Jihlava je po Zlínu druhé nejbezpečnější krajské město České republiky,“ zdůraznil.

Vyšší počet strážníků v centru aktuálně není proto, že město je nebezpečné, ale kvůli pocitu bezpečí občanů, vysvětlil Frenc. Samotná bezpečnost je přitom podle mluvčího radnice Radovana Daňka relativní pojem. „Jihlava je z krajských měst jedno z nejbezpečnějších, ale v rámci Vysočiny jsme jedno z nejnebezpečnějších měst,“ prohlásil.