Přitom hodnoty pod sto padesát kilogramů jsou podle ekologické organizace Arnika srovnatelné s vyspělými evropskými regiony. „Odpadovým oskarem oceňujeme města, která se vejdou do stopadesáti kilogramů odpadu na obyvatele a rok. Je to hodnota, které běžně dosahují lidé v Německu nebo v Rakousku,“ řekl mluvčí Arniky Jiří Kaňa.

„Jihlavě se podařilo dosáhnout nejmenší produkci v sídlech nad pět tisíc obyvatel v Kraji Vysočina. Stala se také největším městem v Česku, které pokořilo hranici 150 kilogramů na obyvatele,“ ocenil odborník na odpadové hospodářství Milan Havel.

Druhý diplom pak primátor Rudolf Chloupek (CSSD) převzal za efektivně nastavené odpadové hospodářství. „Ocenil jsem také příklad dobré praxe, od Jihlavy se mohou učit jiná města,“ dodal Havel. Cena je zejména za množství a organizaci sběrných míst, cílevědomé informovaní občanů a program pro živnostníky.

Chloupek sám se snaží třídit odpad a jeho rodině by prý stačilo, kdyby se popelnice vyvážely jednou za měsíc. Snem primátora pak je, aby poplatek za odpady reflektoval hmotnost vyhozených odpadů, ale to je na sídlištích se společnými kontejnery prakticky nerealizovatelné.

Problematický by byl i model, kdy by si mohl každý občan určit, jak často chce popelnici vyvážet. V menších obcích se podobný model realizuje snáze, připustil Havel.

Katarina Ruschková z odboru životního prostředí uvedla, že další snižování množství odpadů už je o dobrovolném přístupu Jihlavanů.
Krajské město se zároveň už nyní připravuje na zákaz skládkování, který vstoupí v platnost v roce 2024. Řešením by bylo přeměnit odpad na teplo. Na Vysočině však podle Chloupka zařízení na energetické využití odpadu nevznikne. V úvahu připadá vozit odpadky z Vysočiny do Brna, kde začíná vznikat třetí kotel spalovny a kapacita tam tím pádem bude. Rozhodne však až nové vedení města.

Jihlava se nyní chystá udělat rozbor směsného komunálního odpadu, aby měla informaci, co se vlastně obvykle vyváží na skládku. Podle toho pak může zacílit další kampaně.