Po první zimě ztrácí své vlastnosti a zbytečně prodražuje stavbu o dvacet procent, tak vysvětloval náměstek primátorky pro dopravu Petr Laštovička (ODS), proč nebude tichý asfalt použit. Nakonec ale nebyla jiná možnost než ho objednat.

„Žádné jiné technické a mechanické řešení, jak snížit hladinu hluku, neexistuje,“ uvedl Laštovička s tím, že jde o jedinou možnost, jak dodržet hlukové limity. Protihlukový asfalt však podle něj funguje rok, maximálně rok a půl. Při specializovaném čištění údajně vydrží zhruba pět let. Pak je paradoxně jízda po něm hlučnější než po běžném povrchu.

Zanedbatelná není ani finanční stránka – stavba za necelých šest milionů korun se tímto krokem o milion prodraží. Snížení hluku ve dne je přitom zhruba o půl decibelu, což jsou podle Laštovičky v podstatě neslyšitelné hodnoty. „To není nic, co by lidem extrémně zkvalitnilo život, hluk je tam i tak,“ prohlásil. Podle radnice by bylo lepší zlepšit kvalitu bydlení v lokalitě a to například výstavbou dětského hřiště.

Hluk zkrátka dělá jihlavská radnici velké potíže. Vyloučit dopravu z Vrchlického ulice nechce a tak je jediná cesta ve změně legislativy v souvislosti s hygienickými limity. „Když nepostavíte ani zastávku MHD kvůli tomu, že jsou tam dlouhodobě překračovány hlukové limity, je to špatný stav,“ uvedl náměstek. „Jestliže se toto děje v Jihlavě, jak to dělají v Praze, v Brně nebo v Ostravě? Tam jsou ulice, kolem kterých se staví,“ dodal.

Situace není o moc jiná ani v dalších městech. „My samozřejmě máme také problémy s hlukem, ale kam až moje paměť sahá, tak to bylo vždy na komunikacích zejména I. a II. Třídy, na silnicích III. Třídy spíše výjimečně,“ sdělil Václav Stejskal z radnice v Havlíčkově Brodě. „Na komunikacích ve vlastnictví města jsme tento problém snad ani nikdy neřešili - až na úplné výjimky,“ dodal.

Problémy s hlukem řešila například i radnice v Třebíči. „Naposledy to bylo v souvislosti se zprovozněním nových autobusových zastávek na přestupním terminálu u železniční stanice,“ vzpomněla mluvčí Irini Martakidisová s tím, že tehdy pomohl nižší počet spojů a také protihlukové stěny. To podle Laštovičky není vhodné řešení, protože se na nich záhy objeví graffiti a vizuální smog také ovlivňuje duševní pohodu člověka.