Je to jen taková malá manufaktura ve Znojemské ulici v Jihlavě. Šicí stroje už v ní ale šlapou patnáct let. Za tu dobu stihlo jihlavské Arde-wo ušít mnoho vlastních kolekcí, ale také několik psích oblečků a nejrůznějších zakázek. Jednou z nich byla například tvorba potahů na slunečníky pro největší české pivovary.

„Pro velké české i zahraniční pivovary jsme šili zástěry, mikiny, reklamní trička i polokošile. Pak přišly s požadavkem na slunečníky. Do té doby jsme nic podobného nedělali, takže jsme vlastně vůbec nevěděli, co nás čeká. Přivezli konstrukci a nám nezbylo, než si s tím poradit. Ostatně jako se vším," řekl majitel firmy Ardewo Petr Beneš a vzpomněl si, jak při šití museli zaměstnanci se slunečníkem vždy vyběhnout ven a tam ho rozbalit. „Konstrukce byla moc velká, a nebylo možné ji na dílně otevřít, takže jsme museli s každým potahem i slunečníkem před budovu a tam ho rozdělat, aby-chom se ujistili, že všechno sedí tak, jak má," pověděl Beneš.

Ten Ardewo založil v roce 2000. Předtím pracoval pro několik textilních firem na Slovensku a v Čechách. Nako- nec se ale rozhodl založit si svou vlastní a vyrábět oblečení podle sebe a po svém. „Chtěl jsem si modely navrhovat sám a kontrolovat celý proces výroby. Vím tak, co zákazníkům prodávám a stojím si za tím," okomentoval Beneš.

V podnikání mu pomáhá jeho přítelkyně Andrea Strna-dová a tým jejich šesti dalších spolupracovníků. Mezi ně pat-ří i jeden čtyřnohý hlídač, yorkshierská teriérka Megy. Ta také Ardewo inspirovala k šití psích oblečků, které si mohou zákazníci objednat, a to nejen pro yorkshiery, ale třeba i pro dogy, kokršpaněly, zkrátka pro čtyřnohé mazlíčky všech velikostí.

Na svatbu může jít v obleku i pes

„Snad nejvtipnější kousek, který jsem kdy šila, byl svatební oblek pro jednoho mopse, který šel na svatbu svým páníčkům. Měl černý fráček a bílou košilku. Byla to velká piplačka, musel si to přijít dvakrát vyzkoušet," smála se Andrea Strnadová. Ta se kdysi vyučila pánskou krejčovou v Třešti. Pro Ardewo nyní navrhuje oblečení, dělá a stupňuje střihy. „Začala jsem šít, protože jsem chtěla nosit něco, co ostatní neměli. A pořád mě to baví. Šiji si i věci sama pro sebe ve volném čase, a když se líbí ostatním, tak je třeba zařadíme i do naší Ardewo nabídky," řekla Strnadová.

A že je pro mnohé zaměstnance firmy šití koníčkem, je vidět na první pohled. V dílně je veselo a každou chvíli se navíc šije něco jiného, takže práce neomrzí.

Nyní v Ardewu dokončují novou kolekci podzim-zima a čím více se blíží Vánoce, tím více mají ruce pracovníků napilno. Jinak to ale nebude ani po Novém roce, kdy už zase budou všichni muset dát hlavy dohromady a vymyslet novou kolekci pro jaro-léto. A kde berou inspiraci? „Inspi-rujeme se aktuálními módními trendy, mnohdy nás inspiruje samotný nový materiál a zahraničními weby. Zaměřujeme se na sportovní a volnočasové oblečení. Dřív jsme jezdívali i na veletrhy. Jinak sázíme na to, co se nám osvědčilo a dobře se prodávalo loni," informoval Beneš.

Mikiny, trička, halenky, šaty, ale i dresy a tepláky. To všechno zahrnuje sortiment malé jihlavské firmy. Produkty z jejich dílny si mohou zájemci zakoupit u nich na Znojemské nebo v e-shopu, ale i v kamenných prodejnách na Moravě i v Čechách. „Paradoxně stále na dračku nám jdou klasické tepláky. Člověk by snad ani neřekl, jaký je o takovou věc zájem," pousmál se Beneš.

Vyzbrojí i sportovce a malé táborníky

A Ardewo už obléklo i kdejakého hasiče či fotbalistu na Jihlavsku. Celopotištěné dresy pro fotbal, cyklistiku i hokejový a hasičský sport navrhují a šijí stále častěji. Švadleny vybavují každoročně i děti na „dětskou šampionádu", která se koná vždy v červnu ve Vyskytné nad Jihlavou. Na zakázku pak firma šije i potahy na lehátka či tematické obleky na letní tábory. „Táborníci nám řeknou, jaké mají téma, a my jim něco vymyslíme. Šili jsme například kápě pro čaroděje. Pravidelně oblékáme tábor s mladými kytaristy," podotkl Beneš. Švadleny v jeho dílně jsou ale schopné poradit si i s těžšími kousky. „Snad nejhorší zakázka, jakou jsme kdy dostali, bylo ušít modelovou řadu šatů pro jednu francouzskou módní návrhářku. Šaty totiž byly z přírodního hedvábí, které velmi klouzalo pod rukama a bylo strašně náročné na zpracování. Kdyby lidé věděli, kolik nad tím strávíme času, nemohli by se vůbec divit, že takové šaty stojí dvacet či třicet tisíc korun," řekl Beneš a upozornil, že slunečníky proti tomu byly úplná hračka.

Firma šije také oblečení v nadměrných velikostech, které se někdy vyšplhají i do sedmi XL. Pod jehlami šicích strojů na Znojemské vznikaly i kukly pro lyžaře a motorkáře. Některé zakázky dokáží zaměstnance i pobavit. Jako třeba fanouškovský dres, do kterého se naráz vejdou 3 lidé, nebo fantriko s křídly pod rukávy či pánská noční krajková košilka s čepcem pro hodného šéfa od zaměstnanců a triko, které bylo několikrát širší než delší.

Veškerý výrobní proces je v rukou zaměstnanců Arde-wa. Sami si vyberou a nakoupí materiál, navrhují modely, vybírají barvy, udělají střihy a graficky zpracují loga a potisky. „Zaměřujeme se hlavně na šití úpletových materiálů. Chceme, aby naše oblečení bylo dobře technicky zvládnuté a kvalitní. Všechno se vyrábí ručně. Je proto pochopitelné, že naše zboží nemá stejnou cenu jako to, co se importuje a prodává v některých obchodních centrech. Zákazník se může spolehnout, že se mu triko nesrazí o dvě velikosti, že mu neupadne zip a tisk vydrží. Lidé si musí uvědomit, že je v tom velký kus lidské práce a šikovnosti," vysvětlil Beneš.

A čeho by si podle něj měli zákazníci při nákupu oblečení všímat? „Úplet by měl mít na omak správnou tloušťku, neměl by být příliš tenký. Dále například, jestli jsou rovné švy, správné napětí nití ve stehu, zda se nepřetáčí zadní díl do předního a naopak, nebo jestli někde není něco nedošitého a rozpáraného a zda nekoukají z oblečení nitě," vyjádřil se Beneš.

To všechno dobrá textilní firma musí střežit. Když je kus v Ardewu došitý, projde ještě naposledy jedněma šikovnýma rukama, které ostříhají nitě a zkontrolují, zda je vše tak, jak má být.

Letí proužky a barevné zipy

A co v nové kolekci Arde- wa momentálně frčí? Například barevné melíry, proužky, kontrastní zipy, straka- té vzory, ale i jednobarevné a usedlejší mikiny pro dámy i pány či kostičkované dámské šaty a potištěné viskózové halenky. „Naše cílová skupina je tak třicet pět plus. Není to ale pravidlo. Například prouž-ky se líbí hodně i mladým. Na zakázku poté dokážeme ušít prakticky cokoliv, respektive se vším si nějak poradíme, stejně jako se slunečníky," usmál se Beneš.

O zakázky firma nouzi nemá. „Každý rok nám přibudou tři až čtyři noví velkoodběratelé. Nechceme se neúměrně rozrůstat, s každým dalším zaměstnancem je více byrokracie a navíc je teď těžké něko- ho šikovného sehnat. Někdy se mi zdá, že šití oděvů tady u nás už skoro vymírá," zakončil Petr Beneš.

Ivana Holzbauerová