Hned dva konkrétní příklady. Kvůli suchu pozastavila Vyskytná nad Jihlavou prodej stavebních parcel. Sousední Bílý Kámen ze stejných důvodů nepřipojí nové domy k obecnímu vodovodu. V obou případech je důvod stejný. Obce se bojí, že by to současná vodovodní síť nedokázala zvládnout. Toto rázné, ale zatím neobvyklé opatření vzbudilo pozornost celostátních médií i za hranicemi Kraje Vysočina. Pomoc zlepšit situaci by měla obnova starých vrtů. Výskytné nad Jihlavou nepomohl ani Jankovský potok. Voda chybí. Zákaz napouštět bazény je ve Vyskytné samozřejmost. „V dubnu jsme vyhlásili zákaz zalévání, platí i dočasný zákaz prodeje pozemků,“ sdělila novinářům starostka Výskytné nad Jihlavou Hana Provázková. Zastupitelstvo pozastavilo prodej celkem 17 parcel.

Jednou z možností je obnova dříve používaných studní, které ale patří soukromníkovi. „Probíhá měření, a když se dohodneme na nájmu, tak bychom byli na nejlepší cestě je zprovoznit. Když to dobře půjde, tak do jednoho roku," sdělila starostka obce.

Možná někomu takové omezení přijde zvláštní, ale podle Vojtěcha Bílého z Ministerstva zemědělství je vše v pořádku. „Záleží na rozhodnutí každé obce, jak si nastaví kapacitu vodovodu. Když je kapacita vodovodu nedostatečná, tak je potom v pořádku, že obec k vodovodu další objekty nepřipojí,“ konstatoval Bílý s tím, že takto by měla postupovat každá obec, která se dostane do podobné situace. Pokud s rozhodnutím obce někdo nesouhlasí, tak se může obrátit na místně příslušný vodoprávní úřad.

Ministerstvo jako nejvyšší vodoprávní úřad, neeviduje podle Bílého žádnou stížnost, ani nemá informace, že by se k podobnému kroku odhodlaly další obce.

Omezení chystají i na Třebíčsku a Žďársku

Sucho trápí již několik let hlavně Třebíčsko. Dokonce i město Třebíč se rozhodlo s ohledem na hospodaření s vodou nekropit v letním horku ulice. Ale například v obci Rácovice zatím žádné omezení nevydali. Podle tamní samosprávy byl květen a červen srážkově vydatný, takže problémy s vodou nemají.

„Zatím jsme žádné opatření vedoucí k šetření vodou nevyhlásili, ale počítám, že k tomu během týdne dojde a spotřebu vody z veřejných zdrojů omezíme,“ sdělil starosta Zvěrkovic Štěpán Bartůněk.

V Radostíně nad oslavou na Žďársku jsou na tom podle tamního starosty Antonína Váši zatím s vodou poměrně dobře, ale nechtějí nic nechat náhodě. „Ta možnost, že bude vody málo tady v budoucnu reálně hrozí. Na nejbližším jednání obecní rady se budeme tímto tématem zabývat a připravíme konkrétní opatření,“ dodal starosta.

Naopak přísný zákaz napouštění bazénů z vodovodního řadu až do odvolání vyhlásilo Sněžné na Žďársku. Dokonce tady už od 15. května loňského roku platí zákaz plýtvání vodou z veřejné sítě. Není se co divit, Sněžné je na tom s vodou špatně už dlouho. Loni tady už od poloviny května platil zákaz napouštění bazénů, zalévání a obecně zbytečné plýtvání vody z vodovodní sítě. Tamní situaci ovlivňují tři faktory - nadlimitní výskyt pesticidů v pitné vodě, únik vody z dosluhujícího vodovodu a také dlouhotrvající sucho. Dalším problémem, kterým se musí představitelé městyse zabývat, je nekvalitně postavený vodovod. „Tato stavba se budovala za minulého režimu, někdy v osmdesátých letech. Byla provedena nekvalitně, takže se pravidelně objevují nějaké poruchy. Pokaždé, než se závada najde, dojde k velkému úniku vody. Nějaký čas trvají i opravy, ztrátu vody pak musíme doplňovat jejím dovážením,“ informoval bývalý zastupitel Miloš Kučera.

Ke špatné kvalitě vody a komplikacím s nekvalitním vodovodem se přidává ještě další okolnost, kvůli níž mají lidé ve Sněžném nedostatek pitné vody. Slábne vydatnost vodního zdroje. V případě Sněžného jsou to kopané studny a kvůli suchu je vody méně. Na obecní vodovod je napojena drtivá většina místních a Sněžné má okolo šesti set obyvatel.

Zákaz vyhlásila Lučice

Zákaz napouštění bazénů vydala obec Lučice na Havlíčkobrodsku. „Upozorňujeme občany, že platí zákaz používání obecní vody k napouštění bazénů do odvolání,“ vzkázala starostka Petra Vrzáková. Loni se bazény v Lučici dokonce nemohly napustit bez předchozího souhlasu obce. Na napouštění bazénů byl pořadník. Denně měli zájemci k dispozici zhruba 50 m3 dle aktuálního stavu vody ve vodojemu. Obyvatelé Lučice mají nařízeno i šetřit vodou v domácnostech.

K výraznému šetření vodou museli sáhnout už od jara loňského roku v Leštině u Světlé nad Sázavou. V létě se tento seznam opatření rozšiřuje i na napouštění bazénů.

Pravidelně každý měsíc zveřejňuje obec Leština na svých webových stránkách jak vypadá spotřeba vody s ohledem ke kapacitě místního vodojemu. Nyní tady obecní úřad zveřejnil upozornění, jak by se měly v Leštině napouštět zahradní bazény, aby to neohrozilo spotřebu vody v obci a její kvalitu.

„Kapacita vodojemu je 250 metrů krychlových. Váš bazén průměru 3,5 metru a hloubky 1 metr má objem 9,6 metrů krychlových. Když se začne napouštět takových bazénů několik najednou a ještě k tomu v době vrcholícího odběru z vodovodu, může dojít k velkým problémům s dodávkou vody do nemovitostí v obci. Každodenní vydatnost studní je asi 90 metrů krychlových,“ upozornil obyvatele Leštiny starosta Karel Krajíček s tím, že opatrnosti je třeba i při rychlosti s jakou se bazén napouští, aby ve vodovodním systému nedošlo k zakalení.

„Vody je nedostatek. Každé navážení vodojemu musíme zaplatit všichni. Nezodpovědným přístupem ohrožujeme souseda a zejména místní část Dobrnice,“ zdůraznil starosta. Loni v létě panoval v Leštině, co do zásobování pitnou vodou dokonce kritický stav. Obec si musela nechat pitnou vodu do vodojemu navážet. „Dovoz zajistila  firma VAK Havlíčkův Brod a jednodenní spotřeba, asi 110 m3, vyšla Leštinu na 24 tisíc korun.  Máme nedostatek vody ve studních,“ zhodnotil loni celou situaci starosta obce Karel Krajíček.

Do řešení problematiky sucha se vložil i stát. Ten plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně, jako je tomu u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Počítá s tím novela vodního zákona z pera ministerstev zemědělství a životního prostředí, kterou v pondělí projedná vláda. Novela vznikala několik let. Vyhlašovaly by se podle ní stavy sucha, následně vážnější stav nedostatku vody a pak krizový stav.

„Hlavními příčinami současného sucha je nedostatek srážek z předchozích let, letošní teplejší zima a velice teplé jaro. Za první polovinu letošního roku ani v jednom měsíci nenapršelo na území Kraje Vysočina alespoň tolik, jako je dlouhodobý průměr pro daný měsíc. V únoru, březnu i dubnu dokonce napršelo méně než padesát procent průměru. Naopak průměrná teplota byla po většinu letošního roku podstatně vyšší, důsledkem je tedy vyšší výpar. Od roku 2015 na území Kraje Vysočina trvá srážkový deficit, který se stále zvyšuje. V úhrnu se jedná o více než 350 milimetrů chybějících srážek, což se rovná přibližně 188 chybějících dešťových dní,“ vyjádřil se Jaroslav Mikyna z odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Kraje Vysočina.