Krajské město Vysočiny je ve věřitelské skupině měst a obcí, která je proti tomu, jakým způsobem by jmenovaný stálý věřitelský výbor. „Je v počtu tří členů, je tam Česká národní banka, Garanční systém finančního trhu a jedna společnost, která odkoupila pohledávky po přezkumném řízení po 6. říjnu. Jihlava proti tomu podala odvolání,“ popsal Jaroš. V úterý ráno se sešel s primátorem Petrem Ryškou a náměstkem Jiřím Pokorným a shodli se, že jejich námitka trvá.
pohledávky na Vysočině
- Jihlava má ve Sberbank přes 160 milionů, částka každým dnem roste o úroky
- desítky milionů tam mají i další města z Vysočiny, například Chotěboř, Žďár nad Sázavou nebo Jaroměřice nad Rokytnou
- Kraji Vysočina zůstaly v ruské bance 2,4 miliardy
Magistrát již dříve informoval, že samosprávám vadí především dominantní postavení Garančního systému finančního trhu. „Obávají se, že jeho zájmem bude uspokojit hlavně své vlastní pohledávky a na ostatní už pravděpodobně nezbude, nebo v lepším případě nebudou uspokojeni zcela,“ uvedl na konči října mluvčí jihlavské radnice Radovan Daněk.
Insolvenční správkyně Sberbank Jiřina Lužová poslala městům dopis, ve kterém je vyzvala, aby námitky stáhly a nekazily proces. Ryška sdělil zastupitelstvu, že si od Lužové vyžádal informace a následně je jednou z možností také to, že město své námitky stáhne.
Dle aktuálních informací by města i Kraj Vysočina měly dostat minimálně devadesát procent svých peněz zpět. Lužová totiž na začátku listopadu podepsala s Českou spořitelnou smlouvu o smlouvě budoucí na koupi úvěrového portfolia banky v nominální hodnotě 47,1 miliardy korun. Kupní cena činí 41,053 miliardy korun, informovala ČTK.
V druhé polovině příštího roku by se peníze mohly vrátit na účty Jihlavě, Chotěboři, Žďáru nad Sázavou, Havlíčkovu Brodu, Jaroměřicím nad Rokytnou, Třešti, Novému Městu na Moravě a dalším. Pro krajské město přitom jde i s úroky o více než sto šedesát milionů. „Čeká nás velmi složité období, takže budeme potřebovat na fungování města, na opravy dopravní infrastruktury, na opravy vodovodů a kanalizací i na nově plánované projekty doslova každou korunu,“ uvedl před týdnem Jaroš.
Starosta Žďáru nad Sázavou Martin Mrkos po informaci o možnosti získat zpět většinu peněz připomněl, že se nedávno v médiích objevila také informace, že obce nedostanou nic. „Ale náš optimismus propukne naplno až v okamžiku, kdy ty peníze budou na účtu města, do té doby bych byl zdrženlivý. Celý vývoj je turbulentní a dynamický,“ řekl Mrkos Deníku.
Žďár nad Sázavou má v bance uspořených téměř šedesát milionů, které se vrátí na rezervní účet. V podobném duchu pak hovořilo i vedení Třeště, Jaroměřic nad Rokytnou nebo Chotěboře.
