Při stávajícím rozdělení daní mají malá sídlasotva peníze na odpady, proud a zimní údržbu cest. Čtyři největší města v Česku zato dostávají na jednoho obyvatele téměř pětinásobek peněz. Zatímco Praha, Brno, Ostrava a Plzeň mají na občana 33 tisíc korun, v menších sídlech je to v průměru kolem sedmi tisíc korun.

I proto se objevil v úterý v několika obcích na Jihlavsku, a nejen tam, pod značkami s názvy vesnic nápis „Daňově diskriminovaná obec“. Vyvěsil ji třeba Kozlov s necelými 500 obyvatel.

Jak postavit čistírnu?

„Největší trápení je pro nás kanalizace a čistírna odpadních vod, které musíme mít a jak je postavíme bez peněz? Kde jsou nové chodníky, rekonstrukce kulturního domu, hřiště a další akce, na které nejsou prostředky,“ přiblížila starostka Kozlova Milada Jiráčková. „Souhlasím s návrhem sdružení samospráv, aby podobně jako v Evropě měla velká města proti menším sídlům dvaapůlkrát větší rozpočet a zbytek peněz by se dělil podle spravedlivého klíče,“ upřesnila Jiráčková.

Zádrhel

K protestu se připojily také Vysoké Studnice s 380 obyvateli. Tamní starostka ale upozornila na jeden zádrhel. „Sdružení místních samospráv navrhuje variantu, se kterou nesouhlasí Svaz měst a obcí. Ministerstvo financí řešení zkomplikovalo tvrzením, že případná úprava nesmí mít vliv na státní rozpočet,“ popsala neshody starostka Vysokých Studnic Arnoštka Ženčáková.

„Nechceme peníze po státním rozpočtu. Chceme, aby ta hromada peněz, která se přerozděluje, byla rozdělována spravedlivě,“ namítl starosta Knínic na Telčsku Stanislav Veselý. „Myslím, že by malé obce měly na jednoho obyvatele dostávat stejné peníze jako největší města,“ nechala se slyšet Jana Šalandová, starostka Vystrčenovic.