Jejich cesta však vede přímo přes frekventovanou silnici.

„Asi před jedenácti lety jsme v těchto místech byli s přírodovědným kroužkem, který ve škole vedu, na procházce.  Objevili jsme tady na silnici strašně moc přejetých žab," popsal začátky učitel z kamenické školy Jan Jelínek.

O situaci se žáci i on začali zajímat a společně s ochránci přírody pak vymysleli zábranu, která obojživelníkům v cestě na smrtelnou silnici zabrání. „Nejdříve musíme zakopat pasti do země, tedy kbelíky, které mají na boku vyvrtané dírky, aby se mohl přebytek vody v kýbli vsáknout. Poté musíme zatlouct dvě řady kůlů, udělat do země rýhu rýčem, do které zapustíme čtyřicet centimetrů vysokou fólii tak, aby ji žáby nemohly podlézt, a šly kolem fólie a spadly do kbelíku," přiblížil sobotní práci Jelínek.

Společně s žáky pak chodí dvakrát denně kbelíky kontrolovat a uvězněné žáby přes silnici přenášet. Zábranu obojživelníci nepřeskočí, protože se jedná o druhy žab, které příliš neskáčou. „Drtivou většinu zachráněných žab tvoří ropucha obecná, která není extrémně ohrožená, ale na tahu je nejzranitelnější, protože je hodně pomalá a tak padne za oběť autům spíš než další druhy," řekl přímo na místě Jaromír Maštera z českého svazu ochránců přírody.

Dalšími druhy, které Kameničtí zahraňují, je například blatnice skvrnitá, skokani hnědí nebo čolci. Zajímavostí je, že nebýt otvorů v kbelíkách, žáby by se v nastražených pastech mohly i utopit. „Žáby se můžou utopit kdekoliv, dýchají sice částečně kůží, takže zvládnou chvilku dýchat pod vodou, ale potřebují vzdušný kyslík. V nádobách nebo například i v zahradních jezírkách se strmými břehy se mohou utopit proto, že se po čase vyčerpají tím, jak se nemohou dostat z vody a utopí se. Je to stejné jako s člověkem," popsal  Maštera.

Kamenické škole se za deset let, co zábrany staví, podařilo zachránit už deset tisíc obojživelníků. Pokračovat hodlají i příští rok.