Rychlosti dopravy na cestě z dob Marie Terezie by podle Formana výrazně urychlily obchvaty, které by odvedly tranzitní dopravu z obcí na trase. „V nejbližší době se má začít stavět obchvat Želetavy. Pokud by se současně s ním podařilo udělat obchvat Jakubova a Litohoře, dokázali bychom mít třiatřicet kilometrů silnice I/38 bez obcí,“ zjistil Forman.
I starostka Litohoře Hana Bustová by chtěla, aby se obchvat Litohoře a Jakubova udělal současně s obchvatem Želetavy. „Logicky by se to nabízelo a jsem přesvědčená, že pokud se Horky a Želetava obchvátí bez Litohoře a Jakubova, nikdo se už k tomuto ,kousku´ nevrátí. Litohoř a Jakubov tedy zůstanou na trase v rámci kraje jedinými neobchvácenými vesnicemi,“ povzdychla si. Obchvaty Stonařova, Dlouhé Brtnice a Hladova jsou prý v brzkém plánu.
O celou záležitost se podrobně zajímá Zdeněk Forman, který uvažuje o spuštění webových stránek na podporu výstavby obchvatu. „Cesta od nás do Jihlavy je strašně zdlouhavá, a to nejen v létě, kdy přes Jihlavu a Znojmo jede třetina republiky do Chorvatska,“ prohlásil. Také komfort lidí žijících u silnice je podle starostky Litohoře tristní. „I proto se domy kolem silnice, kde zemřou starousedlíci, prakticky neopravuji a neprodávají,“ vypozorovala Hana Bustová. Lidé se navíc v obci bojí pouštět děti samotné do školy.
Už v minulosti přitom byla v plánu silnice, která mine Moravské Budějovice, Jakubov a Litohoř. Vznikl ale jen obchvat Moravských Budějovic. Paradoxně v roce 2019, kdy měla začít stavba obchvatu Litohoře, tam udělali nový průtah. Některé hlasy z vesnic údajně říkají, že obchvat není potřeba. Díky silnici první třídy přes obec jdou do rozpočtu nemalé peníze na zimní údržbu. „Jednoznačně říkám, že drtivé části občanů současná situace rozhodně nevyhovuje,“ prohlásila však Bustová.
Starosta Jakubova u Moravských Budějovic Miroslav Kabelka připomněl, že Jakubovem prochází silnice I/38 jen okrajově a obchvat pro tuto obec proto není tak zásadní jako pro ostatní obce.„Původně měly jednotlivé obchvaty na sebe navazovat a vytvořit tak úplně novou komunikaci. Podle toho, jak se střídaly jednotlivé vlády, se na obchvatech více či méně pracovalo,“ vrátil se starosta do minulosti a dodal: „V současné době je ve hře varianta jednotlivých obchvatů, které jsou kratší a nenavazují na sebe.“
V Jakubově pro vyšší bezpečnost vybudovali přechod pro chodce a zpomalovací semafor. Od úsekového měření rychlosti nakonec upustili. Důvod je stejný jako v sousední Litohoři - obec by musela dát čtyři miliony korun za zřízení úsekového měření, ale vybrané pokuty by šly do kasy nejbližší obce s rozšířenou působností, tedy Moravským Budějovicím.
ŘSD: Obchvaty budou
Martin Buček z Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Deník ujistil, že se úpravy chystají. „Připravujeme přeložku silnice I/38 jak mezi Jakubovem a Litohoří, tak v úseku Želetava – Horky. Momentálně jsme ve fázi územní přípravy a probíhá zpracování dokumentace,“ sdělil s tím, že předpokládaný termín zahájení stavby bude nejdříve v roce 2028.
Posun doznala také chystaná přeložka silnice mezi Stonařovem a Jihlavou. Tam se mělo začít v roce 2027, nyní se uvažuje o roce 2030. „V současné době přípravu zdržuje odvolací řízení ohledně udělení výjimky k zásahu do biotopů,“ pokrčil rameny Buček s tím, že se ministerstvo životního prostředí zabývá odvoláním, které podal spolek Děti Země.
Chystá se také přeložka silnice v úseku Dlouhá Brtnice – Hladov, tam ale zatím ŘSD hledá ekonomicky vhodné technické řešení. „Rovněž se zabýváme možnými přestavbami úrovňových křižovatek na mimoúrovňové v lokalitách Kasárna, Martínkov, Zvěrkovice,“ dodal Buček. Po těchto změnách bude doprava mezi Jihlavou a hranicemi kraje prakticky mimo obce.
Tisíce aut denně
Z technické studie, kterou si nechalo vypracovat ŘSD, vyplývá, že Želetavou jezdilo v roce 2016 celkem 5021 aut za den, z toho 1376 nákladních. V průměru tedy každých 15 vteřin jedno auto nebo kamion. Ve špičce to bylo 461 aut za hodinu a tato čísla platila i v centru obce. Předpoklad zabývající se budoucností počítal s více než pěti a půl tisíci aut jezdících po obchvatu, který bude zhruba šest kilometrů dlouhý a vyjde na více než miliardu a čtvrt. Do obce by jich jezdilo jen šestnáct set denně.
Podobná situace je i v Litohoři. „Osobně jsem si před covidovou pandemií nechala zpracovat analýzy průjezdnosti a výsledky byly katastrofální. Průjezdnost se tehdy pohybovala mezi sto padesáti až sto sedmdesáti tisíci auty měsíčně, přičemž rychlost zde překračovalo dvaašedesát procent automobilů. A to jsou započteny pouze ty, které jedou nad 60 kilometrů v hodině,“ uvedla Hana Bustová.
Situaci na silnici nijak nezlepšilo ani letošní zavedení mýta. Podle Formana je to logické. „Když si vezmu trasu, řekněme, z Havlíčkova Brodu do Znojma, je to přes Jihlavu sto kilometrů a hodina 31 minut. Když si to dáme po D1, jsem na dvou hodinách a mám najeto o 65 kilometrů víc. Je neekologické jet po dálnici. A co mám známé řidiče kamionů, radši zaplatí to mýto,“ uzavřel Forman.