Konference přeložitelná jako Jihlava historická – příklady táhnou se konala u příležitosti výročí 750 let stavebního řádu Přemysla Otakara II. Dokument je podle jihlavského historika Františka Hoffmanna zřejmě nejstarší dochovanou listinou svého druhu. Originál zapůjčil na výstavu Státní okresní archiv Jihlava.

Náměstek primátorky a architekt Martin Laštovička (KDU – ČSL) po konferenci připomněl slavnou historii města. Profesor Martin Wihoda z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Brno totiž ve svém proslovu vysvětlil, že Jihlava vznikla díky technologické inovaci v těžbě stříbra z rudy. Cenný kov byl do té doby získáván zejména obchodem.

Stříbro pro panovníky

Jihlava pak poskytla panovníkům velké bohatství. „Václav I. a potom jeho syn Přemysl Otakar II. se díky nové technologii stávali jedněmi z nejbohatších panovníků v rámci Svaté říše římské,“ vyprávěl Laštovička a pokračoval: „Jihlava byla důležité místo, ve středověku byla u nás druhá největší po Praze.“

Profesor Petr Hrubý z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity ve své přednášce uvažoval o tom, zdali nešlo v případě stavebního řádu spíše o dokument, který se zabýval důslednější kontrolou báňských provozů za hradbami města. Těžba stříbra totiž zajímala i místní feudály, kteří si zřizovali nelegální dílničky a panovníka tím de facto obírali o stříbro.

V odpoledním bloku pak byla velkým tématem revitalizace Masarykova náměstí v Jihlavě. Konference by se nyní mohla opakovat každý rok. „Od pamětníků jsem se dozvěděl, že se konala naposledy v šedesátých letech minulého století,“ uzavřel Laštovička.