Kliknutím zvětšíteSituace v lesích byla jedna z prvních komplikací, které Ľuboš Varhaník v pozici hlavy obce na podzim 2018 řešil. „Měl jsem štěstí na lidi, se kterými jsem to mohl konzultovat. Podchytili jsme to za docela dobrých podmínek, vzali jsme to zčásti i se zeleným,“ připomněl.
Klikněte a podívejte se, kde všude jsme už byli a co zajímavého jsme tam zjistili.
V lese, kterému se říkalo kouzelný, rostly i chráněné rostliny. „Naše role bude vybudovat ten les znovu. Snažím se na to dívat z pozitivní stránky, byla tam smrková monokultura a teď můžeme udělat skladbu lesa pestřejší,“ řekl s tím, že jeho potomci budou mít za nějakých šedesát let lesy, které budou odolnější.
Stejný přístup volí i Lesy ČR, které rovněž měly na Vysočině smrkové monokultury. „Chceme pěstovat smíšené lesy,“ řekl v létě 2019 ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Jiří Groda. Cílem je dostat na jednu plochu několik druhů dřevin. Experimenty se stromy z Asie nebo Ameriky však nepřichází v úvahu, mimo jiné je zakazuje zákon. „Máme dostatek vlastních dřevin, které chceme využívat. Nechceme sem dostávat jiné druhy, nese to s sebou nebezpečí,“ uvědomoval si Groda.
V Lukách nad Jihlavou začali sázet nové stromy, převážně listnaté, už téměř před deseti lety. „Padesát let trvá, než je z lesa měřitelný užitek,“ uvědomoval si starosta Viktor Wölfl. „Dnes jsou metr dvacet vysoké, modříny mají dva a půl metru. Za dalších pět let budeme mít les, přes který nebude vidět,“ sliboval si v roce 2019, pět let po vysazení a jeho plány mu vychází.
Stromy se ve velkém sází i jinde. Jsou to stovky tisíc sazenic, třeba jen v Kamenici na Jihlavsku to bylo loni na jaře dvacet tisíc. „Jsou to duby, buky, modříny. Smrky jsme letos nesázeli,“ řekl místostarosta Miloš Duba. Menší obce pak organizují v lesích brigády, kdy se sejdou sousedi, popovídají a při tom udělají kus práce. To vše často jen za svačinu.
Smrkové monokultury se už nevrátí ani do krajského města Vysočiny. Také tam se zapojuje i veřejnost, občas ale neorganizovaně. „Chtěla bych poděkovat všem, kteří se do toho už pustili, ale rádi bychom o tom věděli. Les má svá pravidla a není možné, aby tam vznikaly partyzánské akce,“ řekla k vysazování nových lesů primátorka Karolína Koubová.
- na Vysočině byly smrkové monokultury, které nahrávaly šíření kůrovce
- nově budou lesy pestřejší, zvýší se podíl listnatých stromů
- sází se na vesnicích i u měst, občas ale nejsou k dostání sazenice
Radnice ale často narážejí na problém s nedostatkem sazenic. „Nejsou lidi a nejsou navíc ještě sazenice. Kdyby nebyli jenom lidi, tak pomůžou hasiči nebo občané, ale když nemáte co sázet, tak je to v háji,“ pokrčil rameny starosta Vysokých Studnic na Jihlavsku Jaroslav Vrána.
Kůrovcová kalamita zůstávala ve svých počátcích neřešená. Varhaníka před třemi lety překvapilo, že se o kůrovci dozvěděl až z pozice hlavy obce. Podle něj jde o zásadní informaci, kterou by měla žít celá vesnice. „V Rakousku, jakmile se objeví kůrovec, přijedou, pokácí strom, vyčistí okolí a v tu chvíli neřeší žádné papírování. Tady se vše táhne a chybí operační tým, který by rychle zasáhl,“ prohlásil Varhaník.
Pamětník Josef Vomela pak zmínil, co se dozvěděl od myslivců. „Kůrovcovou kalamitu zavinili lidé. Vystříleli velké dravce. Ti žrali střední dravce, kteří se tím pádem přemnožili a žerou drobné ptáky. A drobní ptáci, kteří žrali kůrovce, nejsou,“ popsal a dodal: „Všechny apokalypsy zavinil člověk, který vždy udělal nějakou volovinu.“
S kůrovcovou kalamitou se pak vyskytl ještě jeden problém, který musela radnice v Jamném řešit. „Vyrojila se tu spousta firem, které nabízely dobré peníze za vytěžení stromů, ale část z nich byli podvodníci. Byla tu snaha některých ´podnikatelů´ okrádat a šidit. Chamtivci se neustále snaží vymýšlet nové způsoby podvodů a vydělávat tak na neštěstí jiných,“ uzavřel.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
