„Kraj Vysočina přispívá na zajištění lékařské pohotovosti každoročně dvaceti miliony korun, rozdělenými stejným dílem mezi krajské nemocnice. Vzhledem k tomu, že náklady rok od roku rostou, stojíme před rozhodnutím, zda stávající model zachovat, nebo přijít se změnou," uvedl Jiří Běhounek.

Případné návrhy na změnu systému chce kraj po ředitelích pěti vysočinských nemocnic, z nichž každá inkasuje od kraje za fungování pohotovosti čtyři miliony korun.

Nejvíce využívána je tato služba v jihlavské nemocnici, kam loni přišlo na sedm a půl tisíce lidí. Ne druhém místě je pak pelhřimovská nemocnice. Nejméně – něco přes tři tisícovky pacientů, hledaly pomoc v Novém Městě nad Moravě.

Samotné nemocnice nejsou se současným modelem pohotovosti příliš spokojené. Nemohou totiž nutit praktické lékaře, aby na ní sloužili, a současně mají dojem, že právě za ně odvádějí část práce. Stoupá také počet lidí, kteří si domů volají vozy lékařské záchranné služby. A to mnohdy s banálními problémy.

Žádný zásadní návrh, jak způsob fungování pohotovostí změnit však, nezazněl. Pokud se podle hejtmana Jiřího Běhounka nenajde nic nového, není důvod, aby se stávající systém měnil.