Berete změnu ve své profesi jako posun dopředu?

Určitě. Vidím to jako odměnu za tři roky práce ve zpravodajství.

Budete nyní na obrazovce častěji?

Nedokážu říct. Co se týče pracovní doby, v práci budu vlastně pořád tak nějak stejně. S tím rozdílem, že teď si mě možná všimne více diváků. Přeci jen reportér převážně tvoří reportáže, jejich obsah, jede do terénu, shání informace a respondenty. A na obraze se ukáže pouze na pár vět, které na mikrofon v terénu řekne, případně při živém vstupu do Televizních novin. Práce moderátorky je jiná v tom, že jsem opravdu několik minut plného vysílání stále na obraze, ve studiu a krásně upravená od našich maskérek a kostymérek, které opravdu umí divy. V tom vidím největší změnu mé práce.

Jaký byl začátek v nové roli?Mám za sebou necelé dva měsíce živého vysílání a práce na nové pozici. Musím říct, že si to opravdu užívám. Říkala jsem si, jestli mi nebude chybět terén, lidi venku, se kterými jsem natáčela, povídání si s kameramanem na cestách, ale toto je zase nový druh adrenalinu. Živě musím až tři minuty mluvit bez čtecího zařízení. A to je teprve výzva.

Jak to je s odborností? Naučila jste se vše důležité v oboru meteorologie a cítíte se nyní v této oblasti jistá?

Věřte tomu nebo ne, ale cítím. Dokonce si poslední dobou připadám jako chodící radar. Kolegové, rodina, kamarádi, všichni se mě teď ptají na to, jak bude zítra, jak bude o víkendu a jestli si mají dělat nějaké plány. A já jim mile ráda odpovídám a musím říct, zatím mi vše většinou vyšlo.

Přeci jen se ale nová pozice asi neobešla bez proškolení, bylo to tak?

Ještě než nás, nové ´počasáře´, vůbec postavili do studia, prošli jsme několikaměsíčním školením s meteoroložkou Dagmar Honsovou. Ta to s námi vzala úplně od základu. Učili jsme se teorii meteorologie, pak také to, jak práce meteorologa funguje v praxi, učili se číst z radarových snímků a podobně. Současní moderátoři počasí jsou tak opravdu znalí toho, o čem mluví, a nejde pouze o ´slepé´ odmoderování relace.

Člověk se ale asi musí pořád učit…

Ano, neustále si oživujeme informace o meteorologických jevech, které nás čekají – v tuto chvíli třeba právě ranní mlhy, přízemní mrazíky, postupně se přidají i namrzlé vozovky a podobně. Každou relaci, kterou si sami sestavujeme, pak také konzultujeme, abychom řekli vše správně.

A řekla jste zatím vše správně? Zvládáte si zapamatovat celou relaci slovo od slova? Nebo při moderování občas trochu improvizujete?

Jéje, kéž bych mohla říct, že ano. Já jsem odjakživa perfekcionalista a každé ´eee´ nebo drobné zaváhání v živém vstupu beru jako selhání. Texty se učím a přeříkávám si je na chodbě nebo na záchodě nahlas. Když pak naživo člověk zaváhá, tak to zamrzí.

Je nějaká rada, aby se to nestávalo nebo pokud možno jen velmi výjimečně?

Stává se to méně, když se právě relaci neučíme slovo od slova. To mě naučilo už zpravodajství. Vědět informaci, kterou chci říct, vědět vše o daném tématu, ale mluvit vlastními slovy. A počasí je přeci jen více uvolněné než zpravodajství, takže tam si s divákem vlastně povídám, říkám mu to tak, jako bych to říkala kamarádce u kafe nebo někomu na ulici, když se mě zeptá, jaké bude počasí.

Sledujete na sobě už jistou, řekněme, profesionální deformaci? Máte projev tak zvládnutý, že vás pohoršuje, když někdo hovorově řekne že třeba bude hodně foukat vítr a nepoužívá přesné výrazy?

Upřímně, tuto jistotu vlastně nikdy cítit nechci a jakmile se začnu cítit až moc jistá, snažím se opět si uvědomit respekt a pokoru před kamerou a před divákem, jaký by měl každý moderátor podle mě mít. Přehnaně sebejistý moderátor prostě ´nefunguje´. Projev samozřejmě chci mít a snažím se mít sebejistý, ale uvnitř mě musí stále být ten červíček nervozity, který je vlastně takovým pohonem pro to, říct to na sto procent.

A co spoleh na data? Věříte, že když máte v pokladech, že zítra se počasí změní o 360 stupňů, tak to tak opravdu bude?

Věřím datům a tomu, že za těmito informacemi stojí někdo s dvacetiletou praxí v meteorologii. Ale abych se vrátila k otázce, určitě mě nepohoršuje, když někdo mluví laicky. Spíš si pak zamachruju, že vlastně vím, jak se to říká správně.

Jaký je vlastně v moderátorské branži vrchol? Moderovat večerní zprávy?

Je to hodně individuální. Každý z novinářů, reportérů, moderátorů, co na Nově jsou, ale i v jiných médiích, mají jiný cíl a jiný vrchol. Někdo směřuje od začátku právě k tomu usednout za moderátorský pult, jiný se chce přes reportérskou práci vypracovat do vedoucí pozice. A někteří, a ano, i takových je hodně, chtějí být prostě reportéry, protože je ta práce baví a ambice moderovat nemají.

A vy se řadíte mezi kterou skupinu?

Já jsem cíl moderovat neměla. Nikdy jsem neřekla, že bych se tomu bránila, to samozřejmě ne, moderovat mě vždy bavilo a i lákalo, ale práce reportérky mě neskutečně bavila. Přesto když nabídka moderovat počasí přišla, upřímně jsem hned věděla, že to je přesně to, kam se po těch třech letech chci posunout. Absolutně jsem neváhala a šla do toho, ačkoli jsem věděla, že tomu budou předcházet náročná školení a dlouhé zkoušky ve studiu. Ta dřina za to stála.

Nebude Vám chybět účast na zajímavých akcích a potkávání celebrit?

Nemyslím si, že by mi tato práce sebrala možnost účastnit se nejrůznějších akcí. Naopak jich s touto novou rolí přibude. Sice už nebudu jezdit každý den na jiná místa a za jinými lidmi na natáčení reportáží, ale zase budu mít více času na to soukromě se věnovat nejrůznějším událostem a akcím. Práce v počasí mě přeci jen zase více připraví na moderování i jiných akcí, třeba plesů, takže si vynahradím nějaká ta natáčení třeba právě tím.

To se ostatně pojí stále i s úspěchem v Miss České republiky, že?

Ano, jsem stále tou úřadující Miss Sympatie a mám tak určité povinnosti – jestli se to dá vůbec nazvat povinnostmi – účastnit se některých akcí, kterých je Miss partnerem nebo je sama pořádá. Tam je zajímavých lidí dost a dost.

Čekají vás i nějaké mezinárodní soutěže krásy?

Mezinárodní soutěže mě nečekají, na ty jsem – úplně upřímně – moc malá. Se svými 169 centimetry bych díru do světa neudělala, alespoň na těchto soutěžích ne. Ale třeba teď léto bylo nabité přehlídkami a focením, které byly právě přes Miss. Opravdu, jak říkám, dává mi to takový krásný vedlejšák, který mě stále baví. Také se zapojuji do organizace nového ročníku Miss ČR 2021, kdy jsem v rámci semifinálových kol už jako porotkyně pomáhala vybrat novou finálovou dvanáctku, pomáhám s organizací soustředění i s přípravou finále. Také mě čeká samozřejmě předání korunky nové Miss Sympatie, která se zvolí už na podzim.

Věnujete se tedy nyní více i modelingu?

Jako modelka jsem se nikdy necítila, spíš se profiluji jako novinářka, reportérka a moderátorka, ale práce spojená se světem modelingu jako focení, přehlídky, natáčení spotů a klipů je mi velmi blízká, baví mě a zřejmě mi to i jde, takže u toho ještě nějakou chvíli asi vydržím.

A co byste závěrem vzkázala čtenářům? Třeba jaké bude počasí a zda nás čeká hezký podzim?

Závěrem asi jen, koukejte na počasí, často tam zdravím i svoji rodnou Vysočinu (úsměv)! Často totiž hlásím, že právě u nás bude nejchladněji z celé České republiky – na to jsme opravdu dobří, jak zjišťuji.

Kdo je Simona Šimková?

- Narodila se 20. září 1996 pochází z Jihlavy, nyní bydlí v Praze.

- Ve finále soutěže Miss ČR 2020 získala titul Miss Silueta a Miss Sympatie.

- Její zájmy jsou zároveň její prací, tedy novinařina, sport a společenský život.