Nevládní organizace Arnika počátkem října opět zařadila na žebříček největších znečišťovatelů jihlavskou společnost Kronospan CR. O registru znečištění i o čistotě ovzduší v Jihlavě jsme si povídali s technickým ředitelem společnosti Michalem Divišem.

Společnost Kronospan opět figuruje na nelichotivém seznamu největších znečišťovatelů ovzduší v Česku. Jak je vám tahle zpráva příjemná?
To není zpráva, která by byla příjemná, nebo nepříjemná. Kronospan figuruje na seznamu jako významný zdroj znečištění ovzduší. Já ten seznam nezpochybňuji, ale nepřikládám mu význam ani přehnaný, ani marginální.

O čem tedy ta zpráva vypovídá?
Je to zpráva, která vypovídá o zařazení firem na nějaký seznam. Ty firmy samy hlásí určité údaje o svých emisích do národního, případně mezinárodního registru. A z těchto registrů potom nezávislá nevládní organizace sestavuje žebříčky. Jsme si vědomi, že Kronospan se dlouhodobě v těchto žebříčcích objevuje na významných pozicích z hlediska emisí formaldehydu.

Ten formaldehyd ale problém je…
Z hlediska dopadů na kvalitu ovzduší nejsou emise formaldehydu problém, to prokázaly hloubkové studie zadané krajem a městem. Na druhou stranu, my problematiku formaldehydu s plnou vážností řešíme. Veřejnost v pravidelných intervalech informujeme o tom, jak se emise formaldehydu v Kronospan vyvíjejí. V současnosti již firma monitoruje a vykazuje jen emise přirozeného formaldehydu obsaženého v sušeném dřevu. Sledování této látky je dnes spíše pozůstatkem historického vývoje, kdy firma vypouštěla do ovzduší i syntetický formaldehyd z použití pryskyřic při lisování desek. Přesto tuto znečišťující látku monitorujeme a poctivě vykazujeme ve veřejnosti přístupných registrech.

Vy tedy v současnosti žádné jiné zdroje znečištění ovzduší už nemáte?
Žádné jiné zdroje formaldehydu, tedy syntetického formaldehydu, už v našem závodě nejsou. Ano, formaldehyd, který nezávislá nevládní organizace sleduje, je na seznamu karcinogenních látek jedné z mnoha světových institucí. Kdyby byl žebříček sestavován podle kritérií například prestižní americké organizace EPA, mohl by výsledný žebříček vypadat úplně jinak. A my bychom určitě obstáli.

Jaká opatření jste přesto učinili, aby se situace zlepšila?
Nejdůležitější je zdůraznit, že tento problém jsme neignorovali ani my, ani kraj, ani město. Kronospan v roce 2007 nainstaloval technologii pod označením UTWS k odloučení prachu, organických látek a pachových látek na sušárnu výrobní linky dřevotřískových desek. Tato technologie současně umožňuje zbavit se účinně i odpadních plynů z lisování desek. Díky tomu odchází do ovzduší již jen produkty spalování, oxid uhličitý a voda a žádný syntetický formaldehyd. Výrobní linka OSB desek přešla v roce 2008 plně na výrobu bez použití formaldehydových pryskyřic. Emise syntetického formaldehydu jsou z této výrobní linky nulové přesto, že technologie UTWS dosud nebyla na sušárny OSB nainstalována.

To by se mělo v dohledné době ovšem změnit…
Projekt na instalaci technologie UTWS na sušárnu OSB desek byl předložen 1. října, tedy doslova před několika dny. Tento projekt má významnou podporu od krajské hygieny Kraje Vysočina, podporuje ho oblastní inspektorát České inspekce životního prostředí i samospráva města a kraje. Věříme, že se nám tuto investici podaří zrealizovat co nejdříve, že budou příslušná povolení rychle zadministrována a že ve druhé polovině příštího roku tuto účinnou technologii spustíme.

Co je tedy pro Jihlavu největším zdrojem znečištění ovzduší? Kde vidíte větší problém?
Kraj a město investovaly čtyři miliony, aby ověřily, jaký vliv průmyslová zóna Hruškové Dvory, jejímž nejvýznamnějším znečišťovatelem z hlediska emisí do ovzduší Kronospan bezesporu je, na kvalitu ovzduší má. Závěr říká, že koncentrace formaldehydu jsou v Jihlavě srovnatelné s jakýmkoliv jiným místem v České republice, i to, že Kronospan není zásadním přispěvatelem ke znečištění ovzduší formaldehydem. Tím jsou především doprava a lokální topeniště. Ty komíny nad Jihlavou rozhodujícím zdrojem znečištění ovzduší ve městě nejsou.

Zmínil jste pro Jihlavu téměř legendární komíny Kronospanu, nad nimiž bývají často k vidění mohutné bílé oblaky. Co tyto oblaky ukrývají za chemikálie?
Rád bych řekl, a lidé si toho už možná všimli, že komín bez filtru je viditelný po celou část roku, zatímco komín s filtrem naopak po velkou část roku není vidět. Nedávno jsem spočítal, jaký podíl tvoří látky, které sledujeme, a jaký podíl tvoří látky jako vodní pára, kterou vidíme právě jako bílý oblak nad komínem. Vodní pára tvoří v tomto oblaku nějakých čtyřicet šedesát procent. Velkou část tvoří oxid uhličitý, základní produkt spalování, a ve zlomcích procenta tam jsou všechny znečišťující látky, které jsou předmětem zájmu emisních limitů a dopadů na kvalitu ovzduší.

Mluvíte o přínosných změnách pro kvalitu ovzduší v Jihlavě. Potvrzuje to i úbytek oficiálních stížností na vaši společnost?
Rozhodně. Uvedu takovou perličku. Když jsme první UTWS filtr spustili, tak jeden stěžovatel spokojeně hned několik dní poté reagoval: „Tak teď jste konečně ten provoz zastavili". Já jsem mu tehdy mohl odpovědět, že jsme nic nezastavili, ale že jsme splnili to, co jsme slíbili.