„Bylo by dobré, kdyby firma vyjadřovala společenskou odpovědnost a participovala na výdajích města,“ je přesvědčen první náměstek primátorky Petr Laštovička (ODS). Mohla by se podílet na opravě poškozených silnic nebo se angažovat v jiné oblasti, například v kultuře, vzdělávání či sportu.

Adekvátní částka by přitom podle vedení města byla do jednoho procenta obratu firmy, tedy zhruba čtyřicet milionů ročně. „V partnerských městech to funguje, v Jihlavě v případě menších zaměstnavatelů také,“ dodal Laštovička a poukázal také na nedávno otevřenou školku s nepřetržitým provozem, kde se angažoval Bosch Diesel. „Firmy, které tady působí a využívají výhod krajského města, by se měly podílet na jeho chodu,“ nastínil Laštovička s tím, že si však firma nemůže koupit od města benevolentní přístup. „Prvně musí splnit naše ekologické požadavky a potom můžeme mluvit o spolupráci,“ zdůraznil.

Kronospan. Ilustrační foto.
Město poslalo Kronospanu otevřený dopis. S otázkami, které Jihlavany zajímají

Jihlava o svých představách informovala na tiskové konferenci. Tento způsob komunikace nepovažuje společnost Kronospan za konstruktivní a vnímá, že se stala vděčným politickým tématem. „Vedení společnosti Kronospan opakovaně jednalo s vedením města o jednotlivých otázkách, včetně finanční podpory,“ uvedli jednatelé společnosti Sylva Krechlerová a Martin Dvořáček v tiskovém prohlášení. To vyšlo jako reakce na informace radních.

Kronospan dle jednatelů dlouhodobě podporuje regionální akce i instituce v regionu. „Jsme hlavním sponzorem hudebního festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava a hlavním partnerem festivalu jídla Barevnost chutí. Patříme mezi významné sponzory hudebního festivalu Vysočina Fest a Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů,“ jmenuje tisková zpráva. Výčet pak pokračuje podpořenými školami či dalšími aktivitami.

Odběr z lesů se snížil. Ne, zvýšil

Negativně je radnicí vnímána i obchodní politika firmy, svážení starého nábytku do Jihlavy s sebou podle Laštovičky nese menší odběr dřevního odpadu od Správy městských lesů (SML). „To způsobuje v době kůrovcové kalamity velké potíže,“ řekl Laštovička.

Proti tomuto tvrzení se však firma ohradila. „Kůrovcové dřevo přednostně odebíráme z lokálních zdrojů Vysočiny. Objemy dodávek od SML jsme oproti roku 2018 zdvojnásobili a navýšili jsme odběry od velkých i malých vlastníků lesů po celé Vysočině. Malým vlastníkům pomáháme i s přepravou dřeva,“ uvedli jednatelé a dodali: „Aby společnosti pomohla regionu s likvidací kůrovcového dřeva, omezila odběr od stálých, ale vzdálenějších dodavatelů, na úkor dlouhodobých obchodních vztahů.“

Radní dále hovořili o stavu Průmyslové ulice, na ktrém se výrazně podílejí kamiony naložené dřevem. Plánovaná oprava vyjde na deset milionů. „My přitom od Kronospanu nedostáváme vůbec nic,“ uvedl Laštovička. Město má ročně dle daňového určení tři stovky za každého zaměstnance a těch je ve firmě šest set, téměř z poloviny jsou agenturní. „Je otázkou, jestli řádově tisícikoruny jsou přínos, který Jihlavu pozdvihá. Zátěž, tedy sociální vlivy agenturních zaměstnanců nebo opotřebení infrastruktury, stojí město miliony ročně,“ vyjmenoval náměstek primátorky pro životní prostředí Vít Zeman (Žijeme Jihlavou - TOP09). Věří, že firma nyní změní strategii.

Modernizaci jihlavského letiště by mohl pomoci čínský investror.
Letišti může pomoci čínský investor

Tomu by měla napomoci i schůzka vedení města s manažerem Kronospanu Davidem Brennerem, která proběhla minulé úterý. Po třech hodinách jednání vznikl plán řešící negativní externality dřevokombinátu na život Jihlavanů. Zástupce společnosti přijel poté, co primátorka Karolína Koubová (Fórum Jihlava) hovořila o Kronospanu v rakouské televizi. „Začátek jednání nebyl rozhodně příjemný,“ okomentoval jednání Zeman.

David Brenner přivezl do Jihlavy i dopis od majitele společnosti Petra Kaindla. V něm ale nebyly odpovědi na otázky, které magistrát do Salcburku poslal začátkem prázdnin. „Není pravdou, že máme jako město ke všem potřebným informacím volný přístup nebo že máme přímou možnost kontroly. I proto se město v minulosti do této problematiky nezapojovalo,“ řekla Koubová.

Zeman následně vysvětlil, že pro něj jsou zásadní tři témata. Je to v první řadě solidnost firmy, která staví svá zařízení načerno. „Bylo by dobré, aby přestali deklarovat, že měli všechna povolení a jen je nedali magistrátu. Zásadní byl posudek jejich stavby na životní prostředí, který neměli,“ podotkl Zeman. Dalšími body jsou nesrovnatelné klimatické podmínky i surovinové zdroje v Jihlavě a Salcburku a také to, co dělá firma pro obyvatele Jihlavy. „Pouhé plnění zákonných norem pro mne není benefit kompenzující veškerá negativa firmy,“ doplnil první náměstek primátorky Petr Laštovička (ODS).

Schůzka měla své závěry. „Společnost Kronospan navrhne veškerá opatření pro minimalizaci vlivu své činnosti na ovzduší, zdroje vody i technickou infrastrukturu,“ sdělila ten hlavní Aneta Hrdličková z jihlavského magistrátu. Zároveň dojde k návrhu míry a způsobu společenské odpovědnosti.

Jednání budou pokračovat na podzim, to už by měly být výstupy konkrétní. „Město i nadále pokračuje v započaté práci průzkumu nejen vlivu Kronospanu, ale i celé průmyslové zóny na zdraví obyvatel města Jihlavy,“ ujistil Zeman.