„Když kůrovec z jednoho stromu vylétne, tak zasáhne pět až patnáct stromů v okolí. A to třikrát během roku. Je tedy zapotřebí napadené stromy okamžitě pokácet a sanovat – odvézt daleko od lesů. Problém je, že se šíří geometrickou řadou. Není tedy přehnaná obava, že je to konec lesů u nás,“ upozornil na velký problém starosta Horního Smrčného Jaromír Křivánek.

V katastru této obce jsou kůrovcem, přesněji lýkožroutem smrkovým, zasaženy už dva tisíce kubíků dřeva. „Lýkožrout smrkový v kombinaci s lýkožroutem severským napadá smrk ztepilý v porostech nad čtyřicet let,“ dodal Křivánek.

Horní Smrčné se nachází nedaleko Brtnice, od krajského města je obec vzdálená necelých třicet kilometrů. V Jihlavě se už ohniska kůrovce v minulosti objevila. Vykácet se musely stromy na svahu mezi Starou plovárnou a sídlištěm Nad Plovárnou. „V krajském městě se prozatím kůrovec neobjevil, ale v lesích ve směru od Puklic k Lukám nad Jihlavou už je,“ informovala vedoucí odboru životního prostředí jihlavské radnice Katarína Ruschková.


Zaměstnanci z oddělení lesního hospodářství a myslivosti jihlavské radnice proto chodí lesy kontrolovat. „Pokud zjistíme, že jsou stromy napadené kůrovcem, tak ihned kontaktujeme vlastníka. Když na naše výzvy nereaguje, tak ho můžeme pokutovat,“ dodala Ruschková.

Nejenže pomalu mizí lesy na Jihlavsku, ale s tím i jejich majitelé přicházejí o peníze. Napadené dřevo se totiž prodává mnohem hůře. „Cena za jeden kubík znehodnoceného dřeva, pokud se vůbec ještě dá prodat, je přibližně tisíc korun. Oproti tomu kubík zdravé kulatiny se prodává za dva tisíce korun,“ uvedl Křivánek. Smrk není jediná dřevina, kterou kůrovec na Vysočině napadá. „Pozornost lesníků na sebe strhávají usychající jedle i duby,“ zdůraznil Jiří Bartoš z odboru životního prostředí a zemědělství Kraje Vysočiny. Na Třebíčsku ve velkém zasychají borovice.