Nejednalo se však o soutěž automobilů, ale o závody modelů autíček na dálková ovládání. Hodnota některých z nich však dosahovala cen starších opravdových aut. To nejdražší mělo hodnotu i přes padesát tisíc korun.

O prvenství na ledové dráze bojovalo celkem třináct nadšenců.

„Dneska se nás sešlo docela málo, jinak to bývá asi tak kolem třiceti závodníků. Je to hlavně o klouzání. Jezdí se to jako super speciální rychlostní zkoušky, co se jezdí na velkých soutěžích, hlavně na mistrovství světa,“ vysvětlil jeden z organizátorů soutěže Aleš Horák.

Trať měřila skoro půl kilometru

Celková délka tratě byla 468 metrů a někdy měli závodníci co dělat, aby své mazlíčky vůbec dohnali. Po dráze totiž jelo nejdříve autíčko a po celou dobu za ním běžel závodník s ovladačem. Kluzká cestička tak způsobovala větší problémy lidem než autům. I přesto byli ale soutěžící nadšní.

„Závod se mi moc líbí. Je pěkně nachystaný. Na takových závodech na ledě jsem poprvé, ale jsem nadšený,“ nechal se slyšet jeden ze závodníků Lubomír Klinkáček.

Jezdilo se stylem, že na trať vyrazila vždy dvě autíčka naráz, kdo projel první cílem, vyhrál. „Neměříme to na čas. Rozestupy jsou viditelné. Jede se každý s každým. Pak následuje pořadí a podle toho vznikne takový pavouk,“ upřesnil Aleš Horák.

Připravit takovou trať ale nebylo jednoduché. Aby vznikla dokonalá dráha, musel se vyhazovat sníh. „Trať jsme s bratrem připravovali tak nějak od pondělí. Je tady i dobré zázemí, kde se můžeme ohřát, takže proto v Kněžicích na ledě,“ sdělil ředitel soutěže Zdeněk Neuwirth. Zároveň také dodává, že nezáleží jenom na zkušenostech, ale také na vybavení autíčka: „Koupil jsem mizernou techniku a dneska se na tom ledě dost trápím.“