„V tom vedru se nedá dělat nic velkého, proto si dělám přípravu na pejska," uvedl řezbář Jan Jirka z Jindřichova Hradce, který seděl na sluníčku na náměstí pouze v šortkách. Spálení od sluníčka se nebál. „Jsem moc rád, že tu mohu být a jak mě tu řezbáři před šesti lety přijali mezi sebe. Vždyť jsem dělal 40 let automechanika a toto mám v posledních letech jako koníčka," pokračoval ve svém povídání sympatický řezbář.

Před lety zkoušel vyřezávat do dřeva lípy, která u nich v obci spadla. A od té doby ho řezbářské řemeslo nepustilo. „Jsem v důchodu a vyřezávání je droga, i když si myslím, že to pořád neumím a musím se hodně učit. Kolikrát jsem schopný dělat celý den," sdělil Jirka, jak často vyřezává.

I když se to nezdá, udržuje se tím v kondici. „Kolikrát vyřezáváte i z tvrdšího dřeva, a to je potom posilovna," dodal řezbář, který se ovšem věnuje i dalším zálibám. Rád jezdí na kole a má rád staré vozy, veterány.

To, co vyřeže, nechává buď ve svém bytě, kde na to má vyhrazenou místnost, anebo vyřezané věci rozdá. To ho potom mrzí, když si někdo jeho výrobků neváží a nechová se k nim, tak jak by si to zasloužily. Nejraději dělá postavičky.

O kus dál vyřezával mladý muž vodníka. „Je to moje roční práce, dostala mě i z rozchodu s dívkou," poznamenal mladý řezbář z Třeště, kterému za vodníka dokonce nabízeli slušné peníze. „Ale kdepak, ten vodník už svého majitele má. Půjde na rybník," dodal řezbář.

Dřevořezání se letos zúčastnilo přes čtyřicet řezbářů. Vyráběli postavičky do společného betléma, ten už čítá kolem osmi stovek figur. Dále přibyly i ovečky a postavička jednoho z králů do betlému v nadživotní velikosti, který stojí v Třešti v ulici Na Hrázi.