Ohniska napadených stromů byla vidět téměř všude. Důsledkem byly stromy mizící pod řetězy motorových pil a harvestorů, protože napadené stromy musí být okamžitě vytěženy, aby se nebezpečný hmyz dále nemnožil. Kůrovec přitom není jen problémem majitelů lesů, šíří se 
i do měst, kde kvůli němu musejí kácet stovky vzrostlých stromů. Svou zkušenost s touto praxí má už i krajské město Jihlava. Motorové pily se na konci března právě kvůli kůrovci ozývaly 
z lesa na svahu mezi Starou plovárnou a sídlištěm Nad Plovárnou v Jihlavě.

Stovky smrků ztepilých museli během března dřevorubci vykácet také 
v lesoparku Heulos. „Kácení kůrovcem napadených stromů se opravdu nelze vyhnout. Nešlo mu ale ani zabránit – pokud nastanou takové klimatické podmínky, jako byly vloni v létě, kůrovec se množí velmi rychle. Pokácené stromy je nutné hned odvézt a zpracovat, aby se škůdce dál nešířil. Je to jeden z negativních dopadů toho, že se 
v minulosti sázely stejnověké a stejnodruhové porosty, proto chceme kácené stromy nahradit pestřejší druhovou skladbou, která bude odolnější," přiblížila 
již dříve vedoucí odboru životního prostředí jihlavského magistrátu Katarína Ruschková. Kůrovcovou kalamitu utlumila zima – teplé a vlhké zimní měsíce přály houbám a plísním – jejich přičiněním značná část kůrovců zimu nepřežila.

I přesto lesníci Vysočiny na jaře připravili na kůrovce desetitisíce pastí v podobě lapáků a lapačů. Podle Kraje Vysočina tuto odborně 
a organizačně náročnou činnost zvládli na výbornou a pomocí nich a další nahodilé těžby kůrovce z lesů 
do značné míry odstranili.

Kvůli trvajícímu kůrovcovému nebezpečí i letos zopakuje Kraj Vysočina takzvané monitorovací lety. „Díky nim mohou být rychle a včas odhaleny vznikající kůrovcová ohniska, především v plošně rozsáhlých 
či obtížně přístupných lesních porostech. Lesy budeme s lesními hospodáři tímto způsobem monitorovat v návaznosti na počasí 
a vývoj kůrovců až do podzimu," informoval krajský radní Zdeněk Chlád (ČSSD).