Kůrovec, vichřice a polomy se v posledních letech plynule střídají na majetku lesního družstva které patří, kromě lesů Kinských, k největším v republice. „Loňský rok vypadal dobře. Hodně pršelo. Ale na konci kůrovcové kalamity zdaleka nejsme. Letos a v příštích letech to bude pokračovat,“ konstatoval Svoboda. Loni vytěžilo lesní družstvo celkem 130 tisíc kubíků kůrovcového dřeva. Bez kůrovce by byla těžba sotva poloviční.

Lesní družstvo obcí Přibyslav

Obnoveno v roce 1995
Majetek činí 5 750 hektarů lesů
Rybníky 110 hektarů
Běžná těžba za rok 50 tisíc kubíků
Kůrovcová těžba za rok 130 tisíc kubíků
Holin k zalesnění 40 hektarů

Lesní družstvo obcí Přibyslav na tom podle Svobody, ve srovnání s jinými vlastníky ale ještě není tak zle. Pomáhá vyšší nadmořská výška. Ovšem i tady jsou rozdíly. Jak Svoboda vzápětí vysvětlil, například lesy ve výši okolo 700 metrů u Světnova a Skleného na tom jsou lépe než katastry kolem Nového Veselí.

V minulých letech byla těžba kůrovcového dřeva vysoce ztrátová a lesníci ho prodávali hluboko pod cenou. Najednou podle Svobody došlo na trhu k obratu. Kubík se prodá skoro za dva tisíce korun. „Ceny pro letošní první čtvrtletí stouply. Když už musíme těžit tisíce kubíků kůrovcového dřeva, tak si aspoň vyděláme na náklady. Objevily se nové trhu v Polsku a na Slovensku. Tam kupují kůrovcové dřevo na výrobu desek nebo jako řezivo, “ upřesnil Svoboda.

Ale ani zvýšená poptávka po kůrovcovém dřevu nemění podle ředitele lesního družstva nic na faktu, že lesy na Vysočině jsou už teď vytěžené na deset let dopředu. Po kůrovci zůstaly rozsáhlé holiny ve stovkách hektarů. Ty je potřeba zalesnit, ale kde na novou výsadbu vzít. „Na jeden hektar musíme koupit asi osm tisíc stromků. K tomu oplocení stojí desítky tisíc. I práci musíme zaplatit. Takže zalesnění jednoho hektaru nás přijde až na 100 tisíc korun,“ vypočítal Svoboda.

Zpožděné kompenzace

Snížit výdaje na nové zalesnění by mohly kompenzace od státu. Ale ty mají podle Svobody obrovské zpoždění. „Teprve loni nám stát vyplatil kompenzace za rok 2017. Na náhrady za rok 2019 zatím marně čekáme,“ zdůraznil Svoboda. Ale i tak lesní družstvo osázelo loni nově sto třicet hektarů lesa. „To je třikrát víc, než jsme zvyklí,“ konstatoval Svoboda.

Rychlost kompenzací je kritizována. „Vlastníci lesů žádali loni o 2,8 miliardy korun, vláda jim v první fázi slíbila 1,5 miliardy a na konci března rozhodla o další 1,2 miliardě korun. O doplacení žádostí o příspěvek na zmírnění dopadů kůrovcové kalamity za 4. čtvrtletí roku 2017 a rok 2018 rozhodla až v roce 2020," konstatoval Petr Skočdopole, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR. Podle ministerských úředníků je nyní na vině hlavně koronavirová pandemie. "Ministerstvo zemědělství vlastníkům lesů už dříve vyčlenilo 2,5 miliardy korun na obnovu pozemků zasažených kůrovcem a pokračuje v postupném vyplácení peněz. S ohledem na současnou situaci prodloužilo lhůtu na zalesnění až na pět let," vzkázal lesníkům ministr Miroslav Toman.

Lesní zákon ukládá podle Jiřího Svobody vlastníkovi lesa povinnost obnovovat lesní porosty, v určitém časovém rozmezí a pomocí vhodných dřevin. „A to co nejdřív, aby holiny nezarostly náletovými stromky a křovím," vysvětlil Svoboda s tím, že těžba dřeva na Vysočině v posledních letech prudce stoupá. V letech 2006 až 2016 se na Vysočině těžilo ročně mezi 1,3 až 1,6 milionu kubíků dřeva. Za rok 2019 bylo vytěženo 7,76 milionu kubíků.