Tento rok je to 123 let, co Jihlavou prošel první havířský průvod. Ten letošní bude ve více než stoleté historii havířských průvodů nejpočetnější. Havíření v Jihlavě vypukne 21. června, již teď jsou všechny kostýmy v průvodu obsazené, bude jich celkem 250. „Přidali jsme další postavy a předpokládám, že velmi atraktivní a moc pěkné, vztahující se k historii Jihlavy. Šetříme si je jako veliké překvapení. V posledních letech jsme vždy nějakou postavu přidávali. Pravidelní účastníci průvodu nám navíc rostou před očima a nemohou se do kostýmů vejít, tak jim hledáme postavy nové jako jsou štítonoš, praporečník a bubeník," přiblížil Milan Kolář, hlavní pořadatel Havíření.

V průvodu letos Jihlavané navíc mohou spatřit nikdy nepoužité kostýmy ještě z dob zakladatele průvodu Johannese Haupta. „Udělali jsme z nich tři knížata," přiblížil Kolář. První průvody v Jihlavě měly přibližně 160 postav.

Zájemci se o místo v průvodu hlásí už od listopadu loňského roku. „Nádherné je, že jsme si nemuseli ani dávat inzerát, ani se připomínat a upomínat a postupně se celý průvod zaplnil. Někdy si říkám, že to ani není možné. Že to musí řídit nebe," usmál se Kolář. Největší zájem je o nejmenší postavičky, takže švadleny musely došívat nové kutničky. „Těch nejmenších kolem vozíčku už půjde pěkný houf. Naopak nejméně atraktivní je například postava dělníka," dodal Kolář.

Pořadatelé Havíření mají několik švadlen, které si v průběhu posledních patnácti let našli. Nejoblíbenější a nejšikovnější je Šárka Moravová, která bydlí ve Štokách. „Našila už mnoho replik původních kostýmů a některé se tak povedly, že jsou od originálů k nerozeznání," řekl hlavní pořadatel.

Letošní Havíření bude od těch předchozích odlišné také v tom, že pořadatelé chtějí navázat na slavné Havíření z roku 2009, kdy byla Jihlava hostitelem setkání hornických měst a obcí z celé České republiky. „Takže to bude taková větší sláva," dodal Kolář s tím, že cílem Havíření je především udržování tradice. „Ale pro mě je mnohem větším cílem to setkání, společenská událost, možná i trochu zdravý patriotismus a ten pocit, že tohle jsou moje kořeny, sem patřím, tady žili moji předkové a budou tu žít i moji potomci," uzavřel Kolář.