Konkrétně šlo o dohodu se společnostmi SAKO Brno na jižní Moravě a Elektrárny Opatovice v Pardubickém kraji. V brněnské spalovně má být do jara 2025 vybudovaný nový kotel, jehož kapacita by dokázala pojmout téměř všechen komunální odpad z Vysočiny. „Stávající kapacita dvou kotlů je 248 tisíc tun komunálních odpadů, třetí kotel bude zvyšovat celkovou kapacitu na možnost využít až 360 tisíc tun odpadů za rok,“ popsala Iveta Jurenová ze společnosti SAKO Brno.

Hejtmanství předběžně uvažuje, že by v Brně končilo padesát až šedesát tisíc tun komunálního odpadu ročně, tedy zhruba třetina celkového množství. Zbytek by se totiž vozil do Opatovic a Českých Budějovic. V případě opatovické elektrárny se v memorandu píše o záměru výstavby zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO). O výstavbě spalovny uvažují i Teplárny České Budějovice, jednání s nimi zatím pokračují.

Není tajemství, že Elektrárny Opatovice jednají s mnoha městy a sdruženími, které jsou v rozumné dojezdové vzdálenosti. „S přijetím nového odpadového zákona se zájem měst a obcí o ZEVO v Opatovicích zmnohonásobil,“ potvrdila manažerka vztahů s veřejností Hana Počtová. „Podle plánovaného harmonogramu záměru ZEVO Opatovice by mohl být zkušební provoz spuštěn v roce 2028,“ dodala s tím, že by kapacita byla 150 tisíc tun komunálního odpadu ročně.

Vozit odpad do sto kilometrů vzdálení spalovny bude přitom zhruba za pět let výhodnější, než ho vysypat na skládku za městem. „Křivky poplatků se protnou a od roku 2025 až 2026 bude ukládání na skládku dražší než odpad energeticky využít,“ uvedl pro Deník náměstek hejtmana pro životní prostředí Lukáš Vlček. Podle něj je důležité na celé problematice pracovat. „Vymyslet celý systém bude trvat roky a čím dříve s tím začneme, tím více času bude nastavit systém tak, aby byly ceny co nejnižší,“ vysvětlil.

Kam s ním?

- zhruba od roku 2025 bude levnější odpad vozit do spalovny než ho skládkovat

- Kraj Vysočina se domlouvá, že by odpad vozil do Brna, Opatovic nad Labem a Českých Budějovic

- přestože je odpad surovinou, ze které vzniká teplo a elektrická energie, za jeho likvidaci se musí platit

Kolik přesně ale lidé za pět let ušetří díky odvážení odpadu za hranice kraje nelze v tuto chvíli říct. „Nákladovost ukládání na skládky v dalších letech významně poroste. Jak vše ale bude vypadat za pár let lze hrozně těžko predikovat,“ řekl Vlček. Je si ale jistý tím, že cenu lze významně ovlivnit díky recyklaci. Proto chce posílit podporu třídění odpadů.

Co se týká vzniku zařízení na energetické využití odpadu na Vysočině, odborníci jsou skeptičtí. „Než se podařilo vybudovat a zprovoznit poslední zařízení na energetické využití odpadů, které se u nás postavilo, tak to trvalo nějakých jedenáct let,“ připomněl už loni starosta Okříšek na Třebíčsku Zdeněk Ryšavý, který otázku spalovny na Vysočině před lety otevřel.

Lukáš Vlček dále odhaduje, že velké zařízení, které pojme komunální odpady celé Vysočiny, nevznikne. Místo toho by mohla vyrůst lokální zařízení s kapacitou do čtyřiceti, padesáti tisíc tun. Zásadní ale bude najít užitek pro vznikající teplo, a ideálně i pro elektrickou energii.

Veřejnost se na plány související s likvidací odpadu dívá vesměs pozitivně. „Na Vysočině máme krásný vzduch, který by kouř ze spalovny jen kazil. Spálit to někde jinde je dobrý nápad,“ uvedl v zřejmé nadsázce Luboš Mráz z Jihlavska. Zároveň se však obává, že budou kamiony plné odpadků zatěžovat silnice. Stejný postoj má i krajský úřad a tak řeší i možnost odvážet velkokapacitní kontejnery po kolejích.