Na obnovení ochotnického spolku nebyla sama. „Bavila jsem se tehdy s Radkou Němcovou, která kdysi hrávala a dobře přednášela. Dalším osobností byl Pavel Straka, který dokázal vyrábět kulisy nebo rekvizity. A pan učitel Kunc, to byl vynikající malíř, dokázal pracovat s dřevem a radil nám. Jednou jsme se sešli a řekli si, tak začneme hrát,“ vzpomněla Marie Ďásková na začátky.

Herce se podařilo sehnat, prostory nabídla tamní sokolovna a kino. První hru, pohádku Královnin prsten, pak mohli vidět diváci třikrát v Lukách a jednou ve Střížově. „Netroufali jsme si nikam jezdit, ale protože tu jednou vystoupili Střížovští, řekli jsme si, že bychom jim to oplatili,“ vysvětlila vedoucí. Od té doby už samozřejmě byli v mnoha obcích a městech po celém Jihlavsku i dále.

Jakub Svoboda ve svém království - s nůžkami na plech a jednou z největších píšťal.
Jeho řemeslo má zvuk: cínař z Luk nad Jihlavou opravuje varhany po celé Vysočině

Spolu s Marií Ďáskovou jsou ve spolku dodnes ještě dvě herečky, jinak se členové za čtyřicet let obměnili. Na sobotní oslavu jubilea dorazilo kolem šedesáti lidí, byli tam vedle herců i muzikanti, rekvizitáři a další osoby spojené s divadlem. Přijel i Zdeněk Kozák, od kterého hráli loučtí ochotníci tři hry. „Byli velice šikovní. Na ochotnících obdivuji tu ochotu ukrojit ze svého času a nacvičit hru. A to jejich zapálení je často větší než u profesionálů,“ řekl Kozák Deníku.

Pohádky i klasika

Loučtí ochotníci se všichni navzájem znají, hrát divadlo s přáteli je prostě baví. „Rád se při zkouškách potkávám s ostatními, chodím tam mezi lidi,“ usmál se jeden z ochotnických herců Pavel Dvořák, který v souboru hraje od roku 2010. „A pak jít s kůží na trh a udělat radost lidem, to je ta nejhezčí odměna,“ dodal.

V Lukách často hrají pohádky. Marie Ďásková je sama má ráda a myslí i na děti, které na divadlo chodí. „Nemůžeme ale hrát jen pohádky, hodně jsme se věnovali také klasice, to byla Lucerna, Dalskabáty nebo Naši furianti,“ vyjmenovala principálka namátkou. Celkem už mají v Lukách na svém kontě přes dvě stě představení a devětadvacet her.

Od března odtahují z parkoviště u jihlavské nemocnice špatně zaparkovaná auta.
Neprojely už ani sanitky. Odtahovka sbírá auta od jihlavské nemocnice

Ta třicátá, Slavíci z Madridu, je ale snad prokletá. Krátce po začátku zkoušek v roce 2018 měl režisér a jedna z hlavních postav Tomáš Kubišta rodinné problémy. Pak vše na dva roky zastavil covid a nyní má další z herců zdravotní potíže.

I proto se v pondělí 6. března ochotníci sešli a dohodli, že se letos musí divákům ukázat za každou cenu. „Pokud se Slavíci z Madridu nepodaří, honem nacvičíme nějakou lehkou pohádku, abychom ještě letos hráli,“ uvažovala před schůzkou Marie Ďásková. Aktuálně se zdá, že přeci jen skončí zdárně už roky nacvičovaná hra.