I přes astronomické výdaje však vlekaři na Vysočině letos počítají s tím, že největší sjezdovky v kraji budou v provozu. „Budeme vyrábět, ale s očima na elektroměru, abychom věděli, na kolik nás to vyjde,“ přidala se Magda Vaňková, která provozuje sjezdovky v Lukách nad Jihlavou a na Křemešníku na Pelhřimovsku.

Ušetřit se podle vlekařů moc nedá. „Technologie je daná,“ podotkl Pálka. Zasněžovat začne, jakmile bude mrznout, dále se bude rozhodovat podle počasí. „Kdybych měl jistotu, že bude mínus deset stupňů měsíc v kuse, potom se dají vyřadit děla a jet třeba jen na půlku. Ono ale mrzne třeba jen tři, pět dní, takže nezbyde nic jiného, než to pustit naplno,“ pokrčil rameny.

Žďárské relaxační centrum.
Ve Žďáře se šetří: podraží tenis, brusle i plavání, tobogán se bude vypínat

Na Čeřínku nedaleko od Jihlavy pak budou čekat na lepší podmínky, aby bylo zasněžování ekonomičtější. „Budeme se snažit šetřit, ale to neznamená, že nezapneme děla,“ potvrdil správce sjezdovky Vladimír Cháb. Během zimy plánuje využít i nízkonákladové zařízení, konkrétně to jsou zasněžovací tyče.

Varianta zasněžit jen část sjezdovky není většinou příliš reálná. „Obě sjezdovky musí být nasněžené v plné šíři, už jenom z hlediska bezpečnosti a smysluplnosti provozu,“ řekla za Luka i Křemešník Vaňková. Zasněžit jen část sjezdovky nedává smysl ani Chábovi. Na Fajtově kopci sice tradičně začínají zimu se sněhem pouze na hlavním svahu, pod dětským vlekem ale sníh během zimy přibude také. „Máme domluvené školy, které potřebují dětské vleky,“ vysvětlil Pálka.

Těžká volba vlekařů:

- skipasy zdraží, vyšší náklady tím ale vlekaři nedoženou

- pokud by se do cen promítlo kompletní navýšení nákladů, byly by skipasy pro lyžaře příliš drahé

- uzavření velkých skiareálu by ale znamenalo ještě větší ztráty

- pomoci může počasí – když bude hodně přírodního sněhu, nebude potřeba tolik technického

Vyšší náklady se promítnou do cen skipasů. „Zdražení asi bude, ale nebude to nic zásadního. Kdybychom do cen skipasů měli promítnout veškeré náklady na energie, tak by to bylo neprodejné,“ uvažoval Cháb. „Zdražení očekáváme jen malé, bude se odvíjet od reálných nákladů na zasněžování,“ ujistil veřejnost. V podobném duchu, tedy o zvýšení cen jen v jednotkách procent, hovoří i další vlekaři.

Ti za sebou přitom mají dvě špatné sezony. Předloni byl sníh, ale proticovidová pravidla prakticky neumožnila podmínky využít. Loni byla opatření mírnější, ale zase nebylo tolik sněhu. Letošní ekonomická krize by mohla být další problém, lidé v rodinném rozpočtu přeci jen škrtají jako první zbytné výdaje. Ne však všichni. „Letos budu lyžovat častěji než dříve, chci podpořit vlekaře v těžké době,“ prohlásil v půlce října Petr Dvořák z Jihlavska.

Paradoxně by ale mohli vlekaři na Vysočině na současné situaci i vydělat. Jednoduše proto, že lidé nebudou chtít utrácet tisíce korun například za pobyt v Alpách a pojedou si jen na odpoledne zalyžovat třeba do Luk. „V Lukách a na Křemešníku si nehrajeme na velká střediska, jsme příměstské sjezdovky pro rodiny s dětmi na jednodenní lyžování,“ potvrdila Deníku Vaňková.