Na prvním veřejném krajském fóru, které se uskutečnilo v sídle krajského úřadu v polovině března, byla udržitelnost škol v malých obcích definována jako jeden z deseti nejpalčivějších problémů v regionu.

„Spousta malotřídek v minulosti zanikla. Dříve měla školu každá vesnička,“ podotkl účastník fóra a ředitel MŠ a ZŠ Vyskytná nad Jihlavou, kde se malotřídka také nachází, Petr Baueršíma.

Po celém kraji se nachází celkem 116 malotřídek, z toho je sedmnáct v jihlavském okrese. Nejvíce tříd v malých obcích je na Žďársku a Třebíčsku, devětatřicet a dvaatřicet.

Dalších dvacet je v havlíčkobrodském okrese a jenom osm v pelhřimovském.

„Řekla bych, že v posledních letech se počet malotřídek stabilizoval a neubývají,“ uvedla Libuše Kolčavová z odboru školství, mládeže a sportu na krajském úřadě.
Podle ředitele jedné z malotřídek na Jihlavsku Petra Baueršímy je pozice těchto zařízení nezastupitelná.

„Děti nemusejí nikam dojíždět, budují si vztah k vesnici i vazby mezi spolužáky,“ vyjmenoval.

„Vzhledem k tomu že ročníky jsou spojené v jedné třídě, učí se děti vycházet spolu ve smíšeném kolektivu. A učitel má díky malému počtu dětí na žáky více času.

Prostředí může být pro děti méně stresující a minimalizuje se zde také šikana,“ konstatoval Petr Baueršíma.

Děti z měst jezdí do malotřídek

Trendem v oblasti malých tříd na vesnicích se v posledních letech stává přihlašování dětí na výuku z větších měst.

„Každý rok u nás máme někoho z Jihlavy. Rodiče si pochvalují zejména lepší kontakt učitele se žákem,“ dodal Baueršíma.

Školy v malých obcích je těžké udržovat především z finančního hlediska. Mnoho škol vyžaduje opravy, ale pro obce je to velký zásah do rozpočtu. Právě z tohoto důvodu by mohly v budoucnosti zanikat.

Malotřídky mají ve třídách v průměru asi pětadvacet dětí. Často hrají důležitou roli také v kulturním životě obce. „Připravujeme kulturní vystoupení a organizujeme pro děti také různé volnočasové aktivity,“ zakončil ředitel Petr Baueršíma.