Kliknutím zvětšíteZačíná nový školní rok. Je pro vás stejný jako všechny předchozí, nebo je letos něco jinak?
Letošní školní rok je úplně jiný než všechny předchozí. Už dva roky předtím byly jiné a tento je opravdu náročný a úplně jiný. Máme spoustu nových žáků, přišli nám děti z Ukrajiny. Je jich nyní čtyřicet sedm, ale není ještě všechno uzavřené, dochází, přestupují. Je to takový živý proces. Doufejme, že se to během čtrnácti dní všechno ustálí a budeme moci začít pracovat normálně. I když to úplně normální v letošním školním roce asi nebude.
Jak to je s dětmi z Ukrajiny? Jsou všechny směřovány na vaši školu, nebo jsou rovnoměrně rozmístěny do všech jihlavských škol?
Přijímáme žáky, které doporučí zřizovatel, tedy město. Ten má přehled o žácích, kteří do Jihlavy přichází a vše koriguje. Neměli jsme naplněnou kapacitu školy, která je tři sta žáků. Chtěla bych dodržet, aby ukrajinských žáků v jednotlivých třídách bylo do padesáti procent. Jinak by už musela vzniknout ukrajinská třída. My ale můžeme děti z Ukrajiny začlenit jen na první stupeň, kde jsou běžné třídy, na druhém stupni máme speciální třídy, zde jsou žáci s handicapy. V jedné z nich máme ukrajinského žáka s handicapem. Děti z Ukrajiny byly rozmístěné i do jiných jihlavských škol, ale tam už prostě místo není.
Zmínila jste, že sotva děti začnou chodit do školy, už přestupují, čím to je?
To nedokáži přesně říct. Jedná se nyní převážně o děti z Ukrajiny. Může to být problém ve vzdálenosti, protože bydlí na druhém konci Jihlavy, kde nebylo místo ve škole. Také se nám zatím nevrátili někteří žáci z Ukrajiny, kteří se zapsali již v minulém školním roce a nevíme, co je s nimi. Ministerstvo řeklo, patnáct dní čekejte, pak pošlete výzvu, pak zase patnáct dní čekejte a až potom ho můžete vyřadit a vzít někoho jiného. Tak čekáme.
Mají děti z Ukrajiny nějakým způsobem specifickou výuku? Rozumí třeba češtině, mohou mít české učebnice?
Zatím máme adaptační týden. Žáci si zvykají na prostředí, navzájem se více poznávají, nastavují si vztahy, pravidla ve škole a ve třídě. Od pondělí budeme začínat podle rozvrhu. Učitelé v naší škole využívají ke svým přípravám různých zdrojů, učebnice jsou jen jedním z nich. Žáci tedy učebnice nepotřebují, ale máme ukrajinsko-české slovníky, publikace pro žáky s odlišným mateřským jazykem a další výukové materiály pro ukrajinské žáky. Pracuje u nás také učitelka, která se věnuje jazykové přípravě pro cizince, o to mají rodiče zájem. Jsou žáci, kteří česky vůbec nerozumí, někteří trošku a dokáží se domluvit. V páté třídě máme žákyni, která je schopná nám i překládat.
Ředitelka ZŠ Jungmannova Ivana Málková.
Takže ukrajinské děti, které nerozumí česky, sedí v lavicích a tápou?
To ne, všechny žáky se snažíme zapojit do činností třídy. V každé třídě máme asistenta pedagoga, který jim také pomáhá. Máme na škole i ukrajinskou asistentku, která však nemůže být ve všech třídách najednou, využíváme ji právě tam, kde je to nejvíce potřebné.
Upravil se nějak jídelníček v tom smyslu, že se čas od času vaří i typická ukrajinská jídla?
Sami obědy nevaříme, nemáme školní kuchyň. Obědy vozíme ze Základní školy Kollárova a zatím k žádné změně nedošlo. Žáci si zvykají na naše jídla.
Jaký je zájem o adaptační skupinu pro ukrajinské děti – jaký je zájem?
Adaptační skupina je pro děti předškolního věku, od tří do pěti let. Může tam být od dvanácti do čtyřiadvaceti dětí, v současné době jich je dvacet, ale ještě to není uzavřené. Podmínkou, aby tam děti mohly být, je pracující rodič.
Jaký je v adaptační skupině režim?
Začíná se v sedm hodin ráno, končí se v patnáct hodin. Ráno si děti vyzvedne ukrajinská školní asistentka. Ve třídě s nimi je i česká asistentka, aby se děti učily přirozeně česky. To tyto malé děti vůbec neumí. Je tam jen jeden chlapec, který rozumí, ale česky nemluví. Děti si ráno mohou hrát, potom mají svačinu, kterou jim zajišťujeme. Následně přichází učitelky českého jazyka z jihlavského F Pointu, děti tak budou mít každý den hodinu českého jazyka. Pak půjdou na vycházku. Po obědě si jdou odpočinout a odpoledne se věnují volnočasovým aktivitám, než pro ně přijdou rodiče.
Takže je to, dá se říct, školka.
Ano, v podstatě to tak je.
Pojďme k dalšímu aktuálnímu tématu. Školní potřeby, zejména sešity, v posledních měsících výrazně zdražily. Máte z pozice ředitelky školy možnost nějak ulevit rodinným rozpočtům?
Ráda bych. Ale bohužel, náš rozpočet je tak napjatý vzhledem k energiím, že se určitě budeme dostávat do červených čísel. I my jsme museli v pomůckách šetřit, dáváme opravdu jen to nejnutnější. Byli jsme zvyklí pro žáky kupovat všechno – sešity, tužky, pera, barvy. Rodiče nemuseli koupit vůbec nic za celou dobu školního roku, všechno jim dala škola. Nyní žádáme rodiče, jestli by nám mohli v tomto směru pomoci, oni to ale chápou a děti vybaví. Ti, kteří nemají dostatečné finance, mohou využít pomoc od státu.
Takže děti nedostávají nic, ani sešity?
To ne, sešity dostávají, první a přípravná třída dostávají vybavení v hodnotě pět set korun, tam je v podstatě všechno. Samozřejmě, batohy nebo oblečení a obuv na tělesnou výchovu, to si musí pořídit. U starších ročníků už jsou to jen sešity. Další věci jako barvy a podobně, to si koupí. Něco ve škole máme, měli jsme vybavenou výtvarnou dílu a další učebny, tak to teď budeme využívat. Štěstí, že jsme si to vybavili. (úsměv)
Zaznamenal jsem, že v jedné škole bylo letos doporučení pokračovat v sešitech z loňského školního roku, to by tady mohlo také fungovat?
To úplně nefunguje, ne všichni žáci mají sešity schované. Ale uděláme to dělat tak, že nebudeme mít sešit školní a domácí. Děti budou mít na předmět jeden sešit, kde zepředu budou psát ve škole, zezadu budou domácí úkoly. Já si pamatuji, že my jsme to ve škole měli také tak.
Má škola nějaký prostor, kde ušetřit? Je možné například snížit teplotu na termostatu nebo vyměnit svítidla za úsporná?
Svítidla jsme měnili za ledky před pár lety. S topením je problém, naše kotelna je zatím vyhovující, ale už se to nedá regulovat. Řešíme to se zřizovatelem, začíná se projektovat nová. Vyměnili jsme sice hlavice ve třídách, ale větve topení jsou zastaralé a nefunguje to, jak by mělo.
Takže při regulaci tam bude zima, ale úspora žádná nebude.
(Se smíchem přikyvuje) Je to tak. Buď to zavřeme a budeme mít kabáty, nebo budeme platit za teplo. Určitě ale nezačneme topnou sezonu brzy, hodně se vzděláváme v přírodě, tak budeme chodit ven, dokud to půjde a nebude potřeba topit ve třídách.
Začíná se mluvit o tom, že v zimě budou uhelné prázdniny. Na Vysočině bývá chladno, přichází tato varianta v úvahu v Jihlavě?
O tom zatím vůbec neuvažuji. A jestli to přijde, budeme na to reagovat. Tím se nemá cenu nyní zabývat.
Na druhou stranu jsme zjistili, že se dá vyučovat i distančně, nějak to fungovalo…
Ano, nějak to fungovalo. U nás to bylo s některými žáky složitější, výuka hodně stála na učitelích a asistentech, žáky bylo potřeba hodně motivovat. Kontakt tváří v tvář je jiný, na dálku je to složitější.
Blížíme se k závěru rozhovoru, ještě bych se zeptal na volby. Jihlavu za pár dní čekají komunální a senátní, ani ne za půl roku budou prezidentské. Vysvětlujete dětem, proč je důležité jít k volbám a dobře rozmyslet, komu dát svůj hlas?
S dětmi se o tom bavíme v rámci výuky. Říkáme jim, jaké jsou možnosti, ale že bychom jim vyloženě říkali, koho volit, to rozhodně ne.
Na úplný závěr bych se chtěl zeptat, co byste popřála dětem do práce začínajícího školního roku 2022/23?
Především aby byli všichni zdraví a aby to všechno zvládli. Není to jednoduché pro ně, pro jejich rodiče ani pro učitele a ostatní zaměstnance školy. Tedy, aby se všem dařilo co nejlépe.
Ředitelka ZŠ Jungmannova Ivana Málková.Ivana Málková
- je jí 54 let
- vdaná, jedno dítě
- 30 let pracuje ve školství
- ředitelka Základní školy Jungmannova je od roku 2012
- jejím největším koníčkem je čas strávený s rodinou, sport, zahrada a cestování a jak říká, má to štěstí, že i práce je jí koníčkem
- v době, kdy sama chodila do školy, měla nejradši tělesnou výchovu, dále občanskou výchovu a český jazyk
8
Kafe
Dům a zahrada
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
