Do boje teď spolek nasadil i žáky jihlavského gymnázia. Ti chodili na konci školního roku po městě a vybízeli ke koupi nálepky, kterou lze na sochu přispět. A proč spolek usiluje právě o umístění Masarykovy sochy do Jihlavy? Od roku 1948 totiž stála před jihlavským gymnáziem. „Byla to poslední socha, kterou bolševici vlastně už po únoru 1948 dovolili postavit,“ vyjádřila se zakladatelka občanského sdružení Marie Bohuňovská.

Socha byla demonstrací

Socha stála z toho důvodu, že na ni vznikla sbírka už před únorem roku 1948. Všude jinde se podobné sochy bouraly, v Jihlavě se ale slavnostně vztyčovala. Přišly desítky lidí, kteří na Masarykovu sochu přispěli. „Byla to svým způsobem demonstrace, rok se na sochu vybíraly peníze a veřejnost samozřejmě hlídala, aby se postavila,“ doplnila Bohuňovská.

Nejvíce přispívali studenti gymnázia

Nejvíce peněz tenkrát na sochu vybrali právě studenti gymnázia. „Nedávno byli v gymnáziu absolventi z roku 1960 a říkali, my ji do roku 1960 obhájili, pak už ale bohužel ne, tu sochu tady chceme znova,“ popsala zakladatelka spolku pro navrácení sochy. Příští rok tomu bude tedy padesát let, co sochu bolševici zbourali.

„Masaryk by měl dávat myšlenky právě mladým. Proto mě velmi mile překvapilo, že se dnešní studenti gymnázia do sbírky taky zapojili. Navazují na to, co dělali jejich spolužáci před mnoha lety,“ nechala se slyšet Bohuňovská.
A jak to se sochou vypadá v dnešních dnech? Spolek už má základní kámen, který zatím dřímá v ateliéru sochaře. V nejbližší době by měl na soše začít pracovat.

„Už jsem dělal dvě Masarykovy sochy. Každá je však zvláštní a něčím výjimečná. V nejbližší době začnu pracovat na základním kameni,“ vyjádřil se sochař Roman Richtermoc.

Socha bude stát zhruba jeden a čtvrt milionu korun. „Zatím jsme v polovině,“ vyčíslila Bohuňovská, která doufá, že do roka se spolku podaří sehnat i zbytek peněz. „Stoprocentně se nám to podaří, musím věřit. Potřebovali bychom ještě pořádného mecenáše,“ uzavřela zakladatelka spolku.