Čím více má město obecních bytů, tím více má problémů. Zatímco u pokut jde o jednorázovou částku, dluhy na nájmu se měsíc co měsíc zvyšují. A doba od poslání první upomínky až po uplynutí výpovědní lhůty z nájmu se počítá na měsíce. Situace pak někdy končí tak, že radnice neplatiče z obecních domů vystěhuje. K takovému kroku přistoupila Chotěboř v roce 2011 nebo o dva roky později radnice ve Žďáře nad Sázavou.

Například kasa v Havlíčkově Brodě byla loni díky místním poplatkům bohatší o patnáct milionů korun. Přes čtyři miliony na nich ale lidé zároveň dluží. Ještě větší nepoměr je v oblasti pokut – za loňský rok byly zaplaceny necelé dva miliony, v součtu ale k poslednímu dni roku lidé přes sedm milionů dlužili. Dalších více než pět milionů dělají pohledávky za nájemné, kde už přes polovinu z těchto peněz vymáhají advokáti.

V Pelhřimově lidé dluží jen za svoz komunálního odpadu milion a půl. Jsou to zhruba tři a půl procenta z celkové sumy peněz, které mělo město za vyvážení odpadků dostat. Na poplatcích za psa dluží Pelhřimovští podstatně méně, je to zhruba dvacet tisíc korun. Také ve Žďáře jsou milionové dluhy na komunálním odpadu, aktuálně je to přes tři miliony dvě stě tisíc. Ještě o milion více ale dělají pokuty po splatnosti.

Ilustrační foto.
V jihlavské zoo oslaví den žiraf

V krajském městě se loni výše pohledávek poprvé dostala přes padesát milionů. Velký podíl na tom má nárůst nezaplacených poplatků za komunální odpad a pokuty ze silničního provozu, obě položky se meziročně zvýšily zhruba o milion a půl.

Největší suma jsou pohledávky z pokut odboru dopravy, částka téměř třiadvacet milionů je třikrát vyšší než v roce 2009. Pohledávky z poplatku za komunální odpad dělají šestnáct a půl milionu, to je více jak dvojnásobek oproti roku 2009.

Dluhy rostou navzdory tomu, že od roku 2015 navštěvuje jeden z úředníků dlužníky přímo v místě bydliště nebo v zaměstnání. Díky tomu se městu daří získat vyšší část dluhů.

„Pracovník magistrátu v osobním kontaktu dlužníkům sděluje, že mají nedoplatek, většinou v případech, které se týkají poplatků za komunální odpad,“ vysvětlila Aneta Hrdličková z jihlavského magistrátu, jaké případy se nejčastěji řeší touto cestou.

Jiná možnost je naopak již zapovězena. Některé obce totiž dříve uváděly jména dlužníků na úředních deskách či v obecních zpravodajích, v takovém případě se ale mohly dostat do problémů – zveřejňovat osobní údaje je v rozporu se zákonem. „To by mě ani nenapadlo, k tomu rozhodně nepřistoupíme,“ řekla k dotazu na zveřejňování dlužníků v obecním zpravodaji starostka Brtnice Miroslava Švaříčková (ODS). Přesto to byla ještě před deseti lety za předchozího starosty běžná praxe.

Například radní v Pelhřimově předloni přišli s jiným řešením. Usoudili, že bude výhodnější poplatek za odpady osobám přihlášeným na městském úřadě odpustit, jeho vymáhání totiž bylo nákladné a často bez výsledku. Toto rozhodnutí však bylo tvrdě kritizováno opozicí.

Takto vypadá vila po celkové rekonstrukci.
Stavbou roku Kraje Vysočina je jihlavská vila

Obzvláště obtížné je pak vymáhání pokut od zahraničních řidičů. Díky systému Eucaris sice města ví, kdo vůz řídil a mohou mu pokutu zaslat. Pokud však cizinec nezaplatí, je na něj legislativa krátká. “S vymáháním pohledávek ze zahraničí máme velké potíže. V některých případech se nám podařilo být úspěšní, pokud ale vezmeme v úvahu i náklady vynaložené na zajištění těchto pohledávek, není tato činnost moc efektivní,“ potvrdil Václav Stejskal z městského úřadu v Havlíčkově Brodě.

Je však třeba dodat, že obecně lidé na Vysočině s exekucemi nebojují. Podle mapy exekucí je Kraj Vysočina druhý nejlepší v Česku. Celkem 5,77 procenta osob na Vysočině je v exekuci. To je pouze o tři setiny procenta více než ve Zlínském kraji, který této statistice vládne. Přesto je pětadvacet tisíc osob v exekuci hrozivě vypadající číslo. Nejvíce dlužníků na Vysočině je na Jihlavsku, podíl osob v exekuci tam je 6,71 procenta. Okres Žďár nad Sázavou je naopak s podílem 4,86 procenta vůbec nejlepší v republice.