Podle starosty Borové Přemysla Tonara se městys stal opatrovníkem rozhodnutím soudu. „Netušíme, co to pro nás znamená. Nemáme s tím žádnou zkušenost,“ konstatoval. Prakticky všechna okresní města na Vysočině ale i některé obce plní rozhodnutím soudu funkci veřejného opatrovníka lidí, kteří trpí duševní poruchou nebo se nemohou o sebe starat. Každý rok jich přibývá.

Například město Žďár nad Sázavou pečuje o čtyřiatřicet osob. „Z nich je deset zcela bez příbuzných,“ poznamenal starosta Martin Mrkos. Jak vysvětlil, veřejným opatrovníkem se město stává, když rodina postiženého člověka je nefunkční nebo neexistuje. Soud pověří obec, aby se stala veřejným opatrovníkem. „Každý případ je jedinečný. Lidé bez rodiny jsou odkázáni jen na pomoc svého opatrovníka. Ten by měl mít nezaujatý pohled na jejich životní situaci a umět dobře poradit. Být veřejným opatrovníkem je náročné a zodpovědné,“ zdůraznil.

To potvrdila i havlíčkobrodská radní Ivana Mojžyšková. „Město sice dostává od státu na opatrovnictví příspěvek, ale za to ty peníze někdy nestojí. Myslím, že na prvním místě je rodina. Jenže měli jsme případ, kdy problémový syn týral matku. Ta se odmítla o něho starat,“ uvedla konkrétní situaci. Podle Mojžyškové je ale Havlíčkův Brod v horší situaci něž jiná města. „V Brodě je zařízení pro duševně nemocné. Někteří pacienti nikdy v Brodě nebydleli, ale dlouhodobě se tu léčili. Doma nikoho nemají. Tak soud určí opatrovníkem nás. My o tom člověku nic nevíme, ale musíme mu zajistit jídlo a bydlení. Takových případů je pořád víc,“ poznamenala radní. Podle Mojžyškové by starost o lidi s duševní poruchou měli převzít odborníci.

V Třebíči na úřadě veřejné opatrovnictví zajišťuje odbor sociálních věcí. „Aktuálně jsou opatrovnictvím pověřeny tři pracovnice. Město vykonává 25 opatrovnictví, z toho jedno dočasně,“ upřesnila mluvčí Irini Martakidisová. Město je opatrovníkem od roku 2011, kdy se staralo o dva lidi. „Ve většině případů probíhá opatrovnictví bez problémů,“ poznamenala Martakidisová.

Jihlava je podle Mluvčího magistrátu Radovana Daňka opatrovníkem pro víc než 70 lidí. Podle informací Ministerstva vnitra je veřejné opatrovnictví finančně dotováno ze státního rozpočtu. „Výše paušální částky na jednoho opatrovance, je předběžně vyčíslena na rok 2022 ve výši 30 500 korun,“ upřesnil za ministerstvo Rudolf Rys. Od roku 2021 se financování podle Ryse týká i případů opatrovnictví, kdy se obec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona, když zemřel dosavadní opatrovník, nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového.

Kdy rodinu nahradí město

- Veřejný opatrovník se stará o lidi s omezenou svéprávností.

- Omezeně svéprávným se člověk stává, když trpí duševní poruchou, není schopen se sám o sebe postarat, není schopen sám nakládat s finančními prostředky, je lehce ovlivnitelný k podepisování různých smluv.

- O omezení svéprávnosti rozhodne soud. Ten určí veřejného opatrovníka, obec či město, když nesvéprávný člověk rodinu nemá, nebo se rodina odmítne od něho starat.

- Havlíčkův Brod opatruje 58 lidí, Jihlava 76, Pelhřimov 22, Třebíč 25, Žďár nad Sázavou 34