Nechybí ani dotaz, proč začala společnost ve svém areálu stavět novou linku bez všech potřebných povolení. Právě toto zjištění před několika týdny vyvolalo spor, jehož konec je zatím v nedohlednu.

V otevřeném dopise se vedení města zajímá například o dodržování limitů hluku, o měření emisí nebo o to, zda bude mít Kronospan vlastní čističku. „Při naší návštěvě v mateřském sídle firmy v rakouském Salzburgu byly projednávány mnohé oblasti fungování jihlavského závodu a jejich dopad na život v Jihlavě. Věřím, že jsme se shodli na faktu, že provoz společnosti dlouhodobě vyvolává u obyvatel města řadu otázek, ke kterým se nyní přidávají ještě otázky související s připravovanými změnami v provozu firmy, a bohužel i otázky zahájení výstavby bez povolení, respektive patřičného prokázání vlivu stavby na životní prostředí. Proto je pro nás opravdu klíčové získat od vedení firmy odpovědi na otázky, které jsou pro naši další případnou spolupráci zásadní,“ uvedla primátorka Jihlavy Karolína Koubová (Fórum Jihlava).

Společnost reagovala ujištěním, že na otázky vedení města odpoví, využije však k tomu danou lhůtu do 31. července. Celou odpověď chce současně poskytnout veřejnosti i médiím. „Neradi bychom nyní reagovali útržkovitě pouze na část bodů otevřeného dopisu. Nyní můžeme jen opětovně ujistit veřejnost, že plníme všechny předepsané limity a všechny technologie provozujeme v souladu s podmínkami nejlepších dostupných technik. Úroveň technologií a celkového přístupu k životnímu prostřední rovněž neustále zvyšujeme,“ řekla k tomu jednatelka Kronospanu Sylva Krechlerová.

Na to, že dřevozpracující podnik Kronospan ve svém areálu začal načerno stavět novou drtičku a recyklační linku bez vědomí a povolení jihlavského stavebního úřadu, se přišlo na začátku června. Stavební úřad proto po kontrole vyzval k okamžitému ukončení prací a celou věc prošetřil, nařídil také odstranění stavby. Vedení jihlavského závodu se k celé záležitosti vyjádřilo ve smyslu, že vše se dělo v dobré víře, protože vše dopředu vyjednal s příslušnými institucemi. Firma za černou stavbu může dostat pokutu až jeden milion korun.