Studenti naposledy vše leští, učitel odborného výcviku Luboš Jakubů zkouší funkčnost. „Už jsem to zkoušeli, ale ještě jednou to všechno projdu,“ sděluje, zatímco drží v ruce ovládání záchodu.

Ten stojí desetitisíce korun. „Je to VIP mašinka,“ říká. Součástí záchodu jsou totiž trysky speciálně pro pánskou a dámskou hygienu, kdy lze nastavit tlak i teplota vody. Funguje tam odsávání zápachu, samotné zvednutí prkénka je na dálkové ovládání.

Studenti mohou nově používat i takzvaný perlátor, který umožňuje, aby z vodovodního kohoutku tekla perlivá voda, a to buď normálně, nebo jemně perlivá.

Studenti se setkají s běžnou pákou na pouštění vody i moderními tlačítky. „Trh instalatérství jde tímto směrem, zákazník je náročnější a my tady nemůžeme dělat zastaralou instalateřinu, musíme jít s dobou,“ kýve hlavou Jakubů a ukazuje na stěnu, kde lze sledovat průtok, teplotu i tlak vody. „Ve vodoměrech je šest barů, my tady máme pro učební účely dva,“ podotkne.

Studenti se ale pochopitelně naučí pracovat i se standardním vybavením koupelen.

„Vypustí, sundají keramiku, naměří si nové připojovací kusy a provedou montáž. U splachování rozeberou vnitřek, napouštěcí ventily, splachovací zařízení, dají ho ven a pak zase zpátky,“ jmenuje učitel u záchodu, co všechno studenti zvládnou. Hned vedle se pak seznámí s elektronikou, která ovládá fotobuňku u umyvadel či pisoárů.

V pondělí ráno finišovaly přípravy na odpolední slavnostní otevření učebny. | Video: Deník/Martin Singr

Střední škola stavební Jihlava získala od firmy Grohe vybavení, které je málokde i v celorepublikovém měřítku. „Obor instalatér se učí na pěti školách v kraji, my jsme krajským centrem. Takové vybavení máme jen my. Snahou firmy je vybavit hlavně krajská centra, ale zatím to je na třech nebo čtyřech. Vysočina má dobrý zvuk, tak jsem byli mezi prvními,“ usmívá se.

Ředitelka školy Markéta Metelková pak pyšně dodává, že na nedávné soutěži učňů instalatérů z celého kraje skončili hoši z Jihlavy na prvním a třetím místě. „Hodnocení dělala nezávislá komise, která jezdí po celé republice a říkali, že Kraj Vysočina má obecně úroveň žáků v oboru instalatér na vysoké úrovni,“ říká.

Hledá se instalatérka

Mladí přitom mají o obor stále větší zájem. Žáků druhých a třetích ročníků je po patnácti v ročníku, prváků je pětadvacet a příští rok přijde třicet dalších žáků. „Vypadá to, že areál je velký, ale jsme na hranici kapacit, přesto zřídíme ještě jednu zámečnickou dílnu a přijmeme dalšího učitele odborné výcviku, abychom mohli mít tři skupiny po deseti,“ popisuje ředitelka, jak se na nárůst učňů připravují.

Její snahou přitom je, aby řemeslo lákalo i dívky. „Máme truhlářky, elektrikářku, pokrývačku a já propaguji, aby přišly holky i do dalších řemesel. Instalatérka se hledá,“ usmívá se Markéta Metelková. Dívky na školu přesto chodí, v maturitních oborech je jich zhruba čtvrtina.

Obor instalatér je přitom náročný, a to i finančně. „Kurz na svařování autogenem stojí šestnáct tisíc a trvá pět týdnů. Třetinou přispívají žáci, dvě třetiny zvládáme dát my jako škola. Celkem musí žáci projít třemi svářečskými kurzy,“ popisuje Toman.

Jinak mají ve škole dva týdny teorii a dva týdny praxi. Je to proto, aby mohli pracovat na zakázkách při takzvané produktivní práci. „Škola přijímá zakázky, které dělá. Více je to u truhlářů, ti už museli i jednu kuchyň odmítnout. Máme devítimístná auta, pan mistr nabere kluky a jedou na zakázku,“ vysvětluje ředitelka.

Práce učňů je přitom pochopitelně levnější než u firmy, a to minimálně o třetinu. „Jinak by to nedávalo smysl, má to totiž i své nevýhody, je to pomalejší, žáci se na tom učí. Kvalita musí být srovnatelná, ale trvá to déle,“ uznává ředitelka s tím, že většina jejich zakázek je v Jihlavě a blízkém okolí.