Bylo nutné se věnovat veřejné dopravě, konkrétně změně rozsahu základní dopravní obslužnosti Kraje Vysočina. „Vzhledem k pandemické situaci došlo k omezení cestování,“ řekl úvodem zastupitel Martin Hyský. Kraj se podle něj potýká s výpadkem příjmů, má ale k dispozici 180 milionů původně alokovaných pro silničáře. Necelých 88 milionů tak půjde na propad příjmů z dopravní obslužnosti, zbývající částka bude převedena do Fondu strategických rezerv.

Koaliční zastupitel Zdeněk Tůma, který patří mezi odpůrce veřejné dopravy, pak kritizoval neustálé navyšování rozpočtu na tento druh dopravy. „Kam až to může jít? Já taky podnikám a nikdo naší firmě nic neproplácí,“ uvedl. Že jde o částku nad miliardu je podle něj zarážející. „Riziko tržeb je dle smluv na straně objednavatele, tedy kraje,“ kontroval Hyský a dodal: „Pokud chceme zajistit kvalitní dopravu, tak to nějaké peníze stojí.“ Ve hře je navíc stále i finanční kompenzace ze strany státu.

Na dotaz Tůmy, kolik stála veřejné doprava před dvěma lety, reagoval Miroslav Houška. „Pamatuji si, že při schvalování rozpočtu na rok 2006 nebo 2007 to bylo do půl miliardy korun, plus mínus 250 milionů do vlakové dopravy a 250 milionů do linkové autobusové dopravy. Ovšem situace se od té doby razantně změnila, dnes je systém nastaven jinak,“ zdůraznil.

Dalších třináct a půl milionu bude mířit majitelům lesů na zmírnění kůrovcové kalamity. Vysočina je totiž výrazně zasažena. Krajský úřad jen za letošní rok administruje tři a půl tisíce žádostí o příspěvek. „Druhý kraj v pořadí, Jihočeský, jich nemá ani polovinu,“ připomněl náměstek hejtmana Lukáš Vlček. Dříve podané žádosti schvalovalo předchozí zastupitelstvo a dohromady tak jen letos majitelé lesů dostali téměř sedmdesát milionů.

Podle opozičního zastupitele Zdeňka Faltuse jde o důsledek zanedbání péče o lesy a lidské chamtivosti, která sahá až do devatenáctého století. „Přirozené lesy byly postupně nahrazeny smrkovými monokulturami. Bylo potřeba hodně stavebního dříví. Lesy už to měly spočítané,“ konstatoval.