Je vesmír nekonečný, nebo někde končí? Co je tam, kde už není? Je tu věčně, nebo má v čase počátek a kam směřuje? Někde možná kousek od středu vesmíru nebo docela na jeho periferii vyzařuje Slunce na planetu Zemi životodárné paprsky. Lidé na jedné straně zeměkoule vstávají, na druhé jdou spát. Když se po setmění zahledíme na oblohu, vidíme zářící body, kterým říkáme hvězdy. Proč svítí, kde se vlastně vzaly? Na mnoho otázek zná odpovědi zakladatel a první muž Jihlavské astronomické společnosti Miloš Podařil.

Zeptám se rovnou, co vás na astronomii fascinuje?
Astronomie se zabývá vesmírem a vesmír, to je vlastně všechno kolem. Není nic, co by nebylo ve vesmíru. Astronomie je nesmírně široký prostor se spoustou oblastí a zákoutí, kde všechno funguje podle fyzikálních zákonů.

Platí stejně na Zemi i na Měsíci?
Ano, ale když budu skákat na Měsíci, vyskočím daleko výš, je tam menší přitažlivost. Jak vysoko, nám spočítá jednoduchý vzoreček, kam dosadím svoji hmotnost, gravitaci a pár dalších čísel. Na přírodních vědách je fascinující, že všude platí univerzální fyzikální zákony, a to v mikrosvětě i makroprostoru.

Vesmír je stále plný záhad…
Právě astronomie je druhá strana barikády záhad a nevědomosti. Dokáže v mnoha případech vědce seriózně dovést k řešení. Navíc mnohdy brilantně vyvrací otázky záhadologů.

Dá se říci, že záhadologové vám tak trochu fušují do řemesla?
Oni znají odpovědi předem a složitě hledají cesty, jak se k nim dostat. Například popíšou jev, jehož podstatu neznáme a vysvětlí jej tak, že je to dílo mimozemšťanů.

Věda řeší problémy jinak…
Seriózní vědecký výzkum buď podstatu jevu odhalí, nebo astronomové a fyzici řeknou, že cesta je nesprávná či chybí důkazy. Astronomie dokáže mimo jiné potvrdit, kudy cesta nevede, a i takové zjištění je z vědeckého pohledu správnější než závěry záhadologů.

Přesto odborná literatura popisuje například takzvané červí díry, jimiž by se člověk mohl dostat do jiného vesmíru, v němž neexistuje třeba čas…
Takové názory se skutečně objevují, nejsou to teorie, ale pouhé hypotézy. Zatím z vědeckého pohledu nic nenasvědčuje, že by tomu tak mohlo být.

Jaké zákonitosti tedy platí?
Každý si v běžném životě vystačí s newtonovskou fyzikou, ale když pracujete s vyspělejší technikou, třeba s GPS, musíte sáhnout po přesnější einsteinovské fyzice. Nejdál až do teoretických rovin jde vysokoškolská kvantová fyzika.

Vědci nedávno objevili částici, která údajně drží pohromadě celý vesmír…
Vědci z evropského centra jaderného výzkumu ve Švýcarsku oznámili existenci subatomové částice. Mohlo by se jednat o Higgsův boson.

Můžete objev přiblížit?
Pokud se nález potvrdí, vědci budou dál zkoumat částici, která má být zodpovědná za vznik gravitace a hlavně za to, že existují atomy, molekuly a hmota vůbec. Vesmír je, údajně díky existenci bosonu takový, jaký je a nikoli jen shluky poletujících subatomových částic. Výzkumy zatím potvrzují, že boson existuje, což svědčí ve prospěch teorie velkého třesku.

Co bylo před velkým třeskem?
Dnešní astrofyzika potvrzuje, že vesmír vznikl z velkého třesku asi před třinácti miliardami let. Nevíme ovšem zatím, co bylo před velkým třeskem, a velmi krátce po něm. Dál už věda vývoj vesmíru zná.

Světově známý český astrofyzik Jiří Grygar se nechává slyšet, že vesmír je tak dokonalý, že mohl vzniknout jenom jako dílo geniálního všemocného stvořitele…
Je to nesmírně široká otázka. Je pravda, že věci samy o sobě nevznikají. Můžeme si představit nějakou sílu, která nastartovala vznik velkého třesku, ale nevíme, kde se vzala. Byla by to spekulace na druhou. To, co říká Jiří Grygar, má logiku a nemám důvod se s jeho teorií neztotožnit. Ovšem v tomto případě nemůže nikdo s jistotou tvrdit, co je pravda. Proto je na každém, co si o vzniku vesmíru myslí.

Co si myslíte o vědecké jedničce, o Stephenu Hawkingovi?
Je to zřejmě nejgeniálnější žijící astrofyzik. Mnohé kapacity jej berou jako pokračovatele Newtona a Einsteina. Bohužel trpí nevyléčitelnou nemocí, rozkladem nervových buněk, řídících pohyb svalů, zatímco jeho mozek zůstává nedotčen.

Čím se proslavil?
Svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách. Už před třiceti lety přišel s teorií, že čas a prostor jsou konečné, i když nemají konkrétní hranici. Veličiny připodobňuje k zeměkouli, která je také konečná, a přitom člověk konce nedojde.

Co výjimečného řeší astrofyzici ve světě?
Nejaktuálnější je objev bosonu, o němž jsme mluvili. Pokud by byl předpoklad správný, potvrdilo by se, že vesmír je ve své podstatě relativně jednoduchý, a teorie kolem jeho vzniku a existence by se daly sjednotit.

Na čem pracují nejlepší astronomové planety?
Obrovské množství astronomických týmů se například věnuje hledání Zemi podobných planet kolem vzdálených hvězd.

Co se děje v tuzemsku?
V Česku se dělá obrovské množství výzkumů. Například na Ondřejově funguje centrum Evropské bolidové sítě. Vědci tam jsou schopni vypočítat místa na Zemi, kam by mohly dopadnout meteority. Bolidové kamery snímají dokonce i oblohu v Austrálii a síť se dál rozšiřuje.

A v samotné Jihlavě?
Před osmi lety jsme založili občanské sdružení Jihlavská astronomická společnost a pro členy i veřejnost pořádáme nejrůznější akce. Nikdy si nenecháme utéct pozorování unikátních jevů.

Kolik máte členů?
Z celkového počtu dvaatřiceti členů je třetina žen, věkový průměr třicet pět let. Máme hodně talentovaných studentů, ale ti nám utíkají na vysoké školy, a proto sháníme nové a nové.

Jaké akce pořádáte?
Scházíme se nejméně jednou týdně při komentovaném pozorování noční oblohy na ochozu brány Matky Boží, kde máme kancelář. Akce jsou veřejně přístupné. Pro organizované skupinky a školy pořádáme pozorování na objednávku.

Co děláte kromě toho?
Semináře pořádáme po celý rok kromě léta. Jednou za měsíc máme organizační a vzdělávací schůzku. Jednou v roce astronomický seminář a cyklistický výlet. Na kontě máme publikační činnost, čtyři roky spolupráce s rádiem Region a další aktivity.

Před lety jste chtěli zřídit v Jihlavě hvězdárnu…
Nesmíme polevit, stále držíme při životě projekt založení hvězdárny. Před lety už se vybíralo na hvězdárnu místo, ale pak se změnily karty v rukou politiků a z plánu sešlo. Pokračujeme v jednáních s krajem a věříme, že v Jihlavě vyroste hvězdárna a možná planetárium, což by městu i kraji vylepšilo kredit.

STANISLAV JELÍNEK