Za dlouholetou práci v oblasti výuky společenského tance získali manželé v roce 2006 dokonce Cenu města Jihlavy. O tanci Deník hovořil s mužskou polovičkou tanečního a manželského páru Josefem Málkem.

Jak jste se s manželkou ke společenským tancům dostali?

Nejdříve jsme chodili do tanečních, kde nás učil pražský mistr Jiří Bubela. Tam jsme se ale ještě nepoznali. Bubela založil posléze v Jihlavě taneční klub, kam jsme začali oba docházet a závodně tančit. Nejprve každý s jiným tanečním partnerem, a až potom společně. A už jsme spolu zůstali.

Jak vás napadlo, že budete tanec vyučovat?

Manželka tehdy pracovala v domě kultury. Tam přišli s požadavkem na dalšího učitele tance. Oslovili nás a my jsme začali studovat konzervatoř a učit děti i dospělé tancovat. Dělali jsme to samozřejmě při zaměstnání, nebyla to naše hlavní pracovní náplň.

Když srovnáte výuku tance ve vašich začátcích a dnes, je to hodně odlišné?

Dnešní mládež má úplně jiné zájmy než my, když jsme byli mladí. Řekl bych, že tenkrát byli mladí šikovnější, zručnější i víc pohyblivější. Dnes už se totiž kultura těla moc nenosí.

Jaký bývá poměr mezi kluky a holkami na tanečních?

Poslední roky to je vyrovnané. Je to dané ale i náborem. Nenabíráme hodně holek, když k nim nemáme dostatečný počet kluků. Spíš bych řekl, že nám občas kluci přebývají, protože děvčata to někdy v průběhu tanečních vzdávají.

Jaké tance mají lidé rádi? Které jim dobře jdou?

Dobře se jim určitě tančí tance rytmické. Když nemusí moc přemýšlet a hudba je vede. Baví je chacha a jive. Potom ještě i další tance, které se učí v pokračovacích tanečních kurzech - rumba, samba a novější salsa.

A které tance naopak moc nemusí?

Lidem nejde hlavně valčík, král tanců. Tento tanec se bude ale ještě tančit spoustu let. Ačkoliv je krok poměrně jednoduchý, je rychlý a lidé se s ním těžko srovnávají. Problém dělá trošičku také tango, i když je pomalé, a foxtrot.

Jaký je zájem mezi dospělými o výuku společenských tanců?

Už od roku 1974, kdy jsme tanec začali vyučovat, učíme manželské páry. Tenkrát k nám však chodilo třeba jen dvanáct párů. A teď máme tolik zájemců mezi dospělými, že si je musíme rozdělit do více skupin.

Čím myslíte, že je to způsobené?

Domnívám se, že lidé začali vyhledávat kulturu. A že taneční neberou pouze jako kurz. Učí se tam tancovat, to ano. Ale jdou se tam také pobavit a sejít s přáteli.

Je podle vás ještě dnes důležité pro život ovládat společenský tanec?

Myslím, že to patří k jakémusi všeobecnému vzdělání člověka. Je to kultivovaný pohyb, který člověka formuje, a je to svým způsobem také sport.

Inspirovali jste s manželkou k tanci také vaše děti?

Máme dceru. Ta navštěvovala také konzervatoř a tančila závodně stejně jako my s manželkou. Dnes občas vyučujeme taneční kurzy společně.