K propadu tržeb a vybíjení chovů hospodářských zvířat farmáři zjišťují, že dělník, který umí nakrmit, podojit, zorat pole a ještě si třeba opravit traktor, je na trhu práce druh na vymření.

K tomu odcházejí staří zkušení zemědělci.

„Zaplatil bych nejmíň patnáct tisíc korun čistého dělníkovi, co si umí spravit mašinu a k tomu ví, jak co vzít do ruky na poli i u zvířat. Jenže takoví už nejsou. Musíme vycházet s těmi, co umí alespoň něco,“ svěřil se majitel farmy Suchá u Jihlavy Jaroslav Kreuz.

„Znám zemědělce seniory, co přestali hospodařit a nemají následovníky. Museli pole prodat nebo pronajmout. Mnoho jich takhle skončilo,“ doplnil Kreuz.

Úřad práce nemá farmářská místa

Podle analytika Pavla Literáka má jihlavský úřad práce v těchto dnech v evidenci na 40 pracovníků propuštěných ze zemědělství a v nabídce pro uchazeče v oboru žádné volné místo.

„U velkých firem i malých rodinných podniků je poptávka i nabídka pracovních příležitostí velmi malá. Pokud je, neprobíhá žádným způsobem přes úřad práce,“ potvrdil Pavel Literák.

Ředitel Krajské zemědělské agentury v Jihlavě Jan Štefka potvrdil, že dojička, která nastoupí ráno o třetí hodině, podojí stovku krav a odpoledne ještě jednou, se hledá těžce, ale zaměstnavatelé mají údajně svůj okruh lidí.

„Možná horší časy nás čekají u zemědělců na střední úrovni vzdělání. Zrušili střední zemědělské školy a za chvíli nebude člověka, který by uměl práci technika,“ obává se Jan Štefka.

„Když koupíte traktor za miliony s navigací a počítačem, aby šetřil podnikateli techniku, naftu, chemikálie i osivo, potřebujete vzdělaného člověka. Nemohu vzít kdekoho, strčit ho do kabiny a říci mu, že když tam umí dát rychlost, může s tím jezdit. Člověk, který bude něco umět, musí dostat zaplaceno,“ doplnil ředitel agentury.

Na listopadovém zasedání výboru Zemědělského svazu ČR (ZS) ve Větrném Jeníkově účastníci jednali o komoditách, přímých platbách, dotacích a také o platech v zemědělství.

Řada zaměstnanců potvrdila, že za měsíčně odpracovaných 300 a více hodin jim zaměstnavatel platí v tarifu minimální mzdy.

Zemědělský dělník dostává málo peněz

„Vyjednávání bude velmi tvrdé, odbory chtějí navýšit mzdy o téměř čtyři procenta. Takový návrh je pro nás v situaci, kdy zemědělské podniky vykazují obrovské propady příjmů, nepřijatelný,“ uvedl ve zprávě představenstva ZS jeho předseda Miroslav Jirovský.

Zemědělce trápí kromě propadu výkupních cen a diktátu obchodních řetězců i nevyjasněné vlastnické vztahy k půdě.

„Jakmile se vyřeší vztahy k zemědělské půdě, můžeme očekávat změny k lepšímu včetně zájmu mladých o hospodaření. Kdo má vlastní půdu, má vystaráno třeba už v tom, že se s nikým nemusí dohadovat o pronájmu,“ připomněl další neuralgický bod zemědělství Jaroslav Kreuz.

Podle předsedy ZS Miroslava Jirovského si musí farmáři udržet vlastnictví podniků. „Nemůžeme spoléhat na dotace, ale zatím musíme víc šetřit,“ doporučil Jirovský.