Trochu jsme jim s manželem tuhle pozici, na do posledního místečka naplněném náměstí, záviděli. Opravdu tolik lidí se na telčském náměstí snad nesešlo nikdy předtím ani potom. Hrál dixieland, pohoda, nadšení i očekávání. Hledali jsme dobré místo pro fotografování, věděli jsme, že má pan prezident v programu i krátké zastavení na zámku.

Manžel si vylezl na zámeckou bránu a fotil, jak se Václav Havel prodírá tím nekonečným davem. Najednou přišla ochranka a zámek uzavřela a my měli to štěstí, že jsme zůstali na nádvoří spolu s kastelánem a několika novináři. Václav Havel tam o chvilku později, doprovázený jen kancléřem Schwarzenbergem a tehdejším starostou Jehličkou, poskytl rozhovor a my pořídili unikátní fotografie.

Návštěva Václava Klause v Telči v květnu 2004 je pro mě stále živá také. Tehdy už jsem působila na radnici, a tak jsou mé vzpomínky spojené s přípravami, organizací a také obavou, aby vše proběhlo, jak má. Starost jsme měli s výběrem dárku, aby byl originální, hodnotný a samozřejmě ne příliš drahý.

Volba padla na výrobek z již neexistující telčské malírny. Podařilo se sehnat malovanou amforu z roku 1920 a dárek zaznamenal viditelný úspěch. Prezidentský pár přišla pozdravit spousta lidí, hrál telčský dixieland, Podjavořičan tancoval a vítal chlebem a solí, Klausovi vzpomínali na předchozí návštěvy v Telči.

Na závěr návštěvy se pan prezident podepsal do městské kroniky zlatým perem, které v roce 1928 koupila městská rada pro podpis prezidenta Masaryka, vypůjčili jsme si jej z muzea. Pan prezident si s poznámkou „Píše skvěle" pero důkladně prohlížel a uznale pokyvoval hlavou. Tenhle okamžik se mi vybavil opakovaně, vždy když byl spojován se zájmem o psací náčiní.

Hana Müllerová, místostarostka Telče