Přibudou v pavilonu ještě nějaké nové druhy?
Obsazení není ještě kompletní. Některá zvířata tu máme na zkoušku, jako například felsumy madagaskarské, což je poměrně běžný druh, a když se mu tu bude dařit, osadíme potom vzácnější druhy felsum, které jsou v přírodě ohroženější a je jich málo. Teď jsme na začátku, nějakých změn pavilon určitě dozná.
Prostor tedy teprve testujete?
Ano, je to o tom, si to vyzkoušet, vychytat mouchy a postupně pak můžeme druhy nahradit vzácnějšími. Jde o to, aby se například nestalo, že nám ten ještěr někam vleze a my ho odtud nebudeme moci dostat. To zvíře pak může zdechnout a tomu my chceme předejít, a to hlavně v případě ohrožených druhů.
To znamená, že může v pavilonu ještě dojít i k nějakým změnám i co se týče prostor?
My si myslíme, že je to OK, ale musíme si to potvrdit.
Máte tu nějaké zvíře, kterému se nový domov nelíbí?
Problém jsme měli například s fidžijskými leguány. Dva dny nechtěli žrát. Samec byl vybledlý, seděl nahoře na větvi a čučel. Jsou to býložravci a ti, když nejí, tak jim pochcípají bakterie ve střevech, takže jim pak nefunguje trávení, a můžou umřít, když žrát začnou. V sobotu už se ale chytli a berou si dokonce z ruky, což je výhoda, protože alespoň víme, kdo a kolik toho sežere.
Je to proto, že jsou zvířata z nového prostoru vystresovaná?
Vždy, když je někam převezete, bojí se, neví, co se děje, a chvíli jim trvá, než to vezmou za své. Musí ten prostor začít brát jako svoje území a na to potřebují nějaký čas.
Co považujete za nejcennější zvíře v pavilonu?
Nerad bych diskriminoval jedno zvíře kvůli jinému. Velmi vzácný druh v přírodě kriticky ohrožený je siamský krokodýl, u kterého hrozí, že během několika let v přírodě vymře. To je určitě jedno z dominantních zvířat pavilonu.
Ten tu původně neměl být, že?
Ne. Získali jsme je ze zoologické zahrady v Plzni a tři samice máme z Protivína.
A co malý čelnatý krokodýl Rocco, který bydlel ve starém pavilonu?
Jsme rádi, že se nám opět vrátil. Než se postavil nový pavilon, bydlel v zoo v Protivíně. Už ale není tak malý. Samec krokodýla čelnatého má dorůstat tak metr a půl a samice kolem metru. Rocco má dva metry, pět . Teď už možná bude mít víc, protože plazi rostou celý život, i když pak už přirůstají po malých kousíčkách. Ten náš samec je asi největší zaznamenaný čelnatý krokodýl vůbec.
Rocco už je poměrně starý. Kolika let se takový krokodýl může dožít?
Myslím, že mě přežije. Je mu padesát, ale dožít se může až sta let.
Máte v pavilonu ještě nějakou další zajímavost?
Například červenohlavé užovky. Ty jsou dlouhé roky naše parádní disciplína. Množíme je už v několikáté generaci. Vzácná zvířata, kterých je málo, je také scink šalomounský, v pavilonu jsou dvě rodiny. Máme tu i hroznýšovce portorického a jamajského, to jsou také zvířata, která v přírodě na tom nejsou dobře. Hezké a atraktivní zvíře je i leguán fidžijský a varan papuánský, kterých je po Evropě poměrně málo. Často se totiž přežírají, jsou to pak tlusté koule, a nechtějí se množit.
A pásovec už je také v pavilonu?
Ano. Bydlí v expozici, která je vidět zvenčí. Ale je dost pravděpodobné, že bude někde zašitý pod listím. Funguje totiž spíše za šera.
Jak si můžete všechna ta zvířata pamatovat?
Já si je nepamatuju (smích).
