Klub přátel Luk, který se o muzeum stará, ale trápí nízký zájem návštěvníků. Pro veřejnost je každoročně od Velikonoc otevřeno v neděli a ve státní svátky. „Jsou tu věci, které rozhodně nejsou všude,“ říká Antonín Vrzáček z Klubu přátel Luk.

Velkou raritou je prostřelená osobní známka, kterou měl každý voják u sebe v boji. Tato zachránila život Josefu Chlupovi z Luk nad Jihlavou.

Další zajímavostí je instalovaný „kohoutí kříž“ ve skleněné láhvi. Mimo stálou expedici se nyní nachází výstava s názvem Proměny, kde mohou návštěvníci sledovat, jak se v průběhu časů změnila zajímavá místa a budovy v Lukách.

Bývalý Dům dětí a mládeže v Brněnské ulici byl od roku 2016 opuštěný, pár měsíců zpět fungoval jako ubytovna pro bezdomovce s koronavirem a nyní je z něj Ukrajinský dům.
Ukrajinský dům v Jihlavě hlásí plno. Jsou to slušní lidé, říká provozovatel

Za velký poklad považuje pamětnice Ludmila Petrová černý oblek, který na sobě má jedna figurína. Málokdo totiž ví, že se jedná o sto osm let staré oblečení spojené se zajímavým příběhem.

V Lukách totiž žil František Štibich, který padl v první světové válce, v bitvě na Piavě v Itálii. Než odešel do války, nechal si ušít černé šaty, které mu opatrovala sestra Františka. Když se z války nevrátil, měla u sebe oblek až do konce šedesátých let. Pak se stěhovala a darovala bratrův oblek sousedce. Byl jako nový, v papírovém pytli a s balíčkem tabáku proti molům.

Parkovacích ploch je v centru Jihlavy poměrně hodně. Někde se platí, někde to stále jde zadarmo.
Jihlava chystá parkovací koncepci. Opisovala od Brna

Oblek se pak dostal mezi ochotníky, kteří v něm hráli divadlo. Po začátku nového tisíciletí se začalo v Lukách budovat muzeum a Klub přátel Luk se rozhodl udělat z mužské figuríny rekruta - odvedence. Oblékli mu šaty, košili, klobouk, boty a na klopu kabátu odvedeneckou kytku.

Muzeum navštěvují děti z loucké školy a školky, zavítají sem i z okolních obcí a třeba také z letních táborů. Často se diví, kdo je rekrut neboli odvedenec. Františkovy šaty, které on nikdy nenosil, jsou z kvalitního vlněného černého „štofu“ a po sto osmi letech jako nové. Připomínají krátký život jednoho z louckých občanů.

Více pak může každý vidět při návštěvě mueza v městysi nedaleko krajského města Vysočiny. „Máme ještě mnoho dalších zajímavých věcí a známe i řadu osudů s nimi spojenými. Těšíme se na návštěvu,“ uzavřeli loučtí muzejníci.