Nejprve bude program probíhat v areálu základny v Panské Lhotě, poté bude pokračovat na Rokštejně a pak se lidé vrátí zpět do vsi. Akce začne kolem půl desáté a potrvá do večerních hodin.

„Chceme návštěvníky vtáhnout do středověké atmosféry, budou se moci zapojit do nejrůznějších aktivit. Uvidí, jak se peče chleba ve zmenšené replice staré pece, která byla objevena v Jihlavě. Budou sledovat řemeslníky při práci. Kdo bude chtít, může si to vyzkoušet. Podle dávných receptů uvaříme středověká jídla a zájemci je mohou ochutnat. Jde o akci, která je minimálně na Vysočině ojedinělá,“ řekla k tomu organizátorka Jana Mazáčková z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která zaštiťuje výzkum na Rokštejně.

Přesný program festivalu se ještě dolaďuje. Součástí bude i ukázka toho, jak se obyvatelé hradu dříve bránili před nepřáteli a jak se dříve bojovalo. Chybět nebudou nejrůznější krámky s výrobky a další atrakce pro návštěvníky. Akce se koná při příležitosti Mezinárodního dne archeologie, ten připadá na třetí sobotu v říjnu. „Kvůli podmínkám na Vysočině, kde už bývá říjnové počasí vrtkavé, jsme raději zvolili termín na začátku měsíce. Mimo jiné chceme prostřednictvím festivalu lidem představit náš dlouhodobý výzkum a nálezy z Rokštejna,“ vysvětlila Mazáčková.

Samotný archeologický výzkum začal již v roce 1981 jako záchranný, a to kvůli plánované výstavbě vodního díla Střížov. Vedl jej zesnulý profesor Zdeněk Měřínský, ten Rokštejnu dokonce zasvětil svou celoživotní kariéru. Vodní dílo Střížov nakonec nevzniklo, ale archeologové na Rokštejně už zůstali a každý rok se sem vracejí spolu se studenty tohoto oboru. Loni se podařilo najít poměrně zachovalou potravinářskou pec nebo obytnou stavbu, o které se do té doby nic nevědělo.

Archeologové na Rokštejně pracovali i letos. „Nic, co veřejnost nejvíce zajímá, tedy mince a další podobné cenné nálezy, letos v podstatě nemáme. Ale podařilo se nám zase trochu objasnit, jak hrad vypadal v jednotlivých etapách stavebního vývoje. A také to, co se na hradě stalo v jedné jeho historické etapě. Dá se říct, že se nám podařilo potvrdit to, na co odkazují historické prameny,“ doplnila Mazáčková. Podle nálezů archeologové totiž zjistili, že na hrad na začátku čtrnáctého století zaútočili vojáci, a to přímo na příkaz krále. Důvodem byla těžba stříbra, kterou se na úkor královské kasy obohacoval tehdejší majitel panství.