V Jihlavě se po konferenci Dítě v krizi – praxe Linky bezpečí při setkání s novináři hovořilo zejména v kontextu přesahujícím rámec regionu. „Jsme anonymní linka, ale říkáme, že z Kraje Vysočina nám volá 7 900 dětí a z Jihlavy necelé dva tisíce ročně. Tato čísla vychází z výpočtu na základě statistických údajů,“ uvedla ředitelka Linky bezpečí Soňa Petrášková.

Linku bezpečí podporují mimo jiné jednotlivci a také obce, v posledních dvou letech se zvyšuje zájem těch z okolí Jihlavy. „Za loňský rok nás podpořilo 56 obcí z Vysočiny, celkem nám věnovaly přes sto tisíce na provoz Linky bezpečí,“ řekla Petrášková. Některé město pošle pět set, jiné pět tisíc.

Zhruba šedesát procent rozpočtu zajistila Lince bezpečí podpora státu, nezanedbatelnou částkou se ale podílí i Nadace ČSOB a Nadace O2. „Všichni dárci jsou na webu mapadobra.cz, je to naše forma poděkování. Vedle toho od nás dostávají obce i edukační materiály,“ dodala Petrášková. Přesto je podpora obcí na Vysočině jedna z nejnižších v krajském srovnání.

Na Vysočině funguje také regionální linka důvěry STŘED. Děti však prý častěji volají na nadregionální Linku bezpečí, která je bezplatná. Je to také díky osvětě, která probíhá na školách a kde se děti o telefonním čísle 116 111 dozví. „Máme síť sociálních služeb, na které odkazujeme. Aktualizujeme jí pro jednotlivé kraje,“ poodhalila fungování Linky bezpečí v regionech její vedoucí Kateřina Lišková.

Linka bezpečí v Česku

Linka bezpečí je největší a nejdéle fungující celostátní krizová linka pro děti a mladistvé do šestadvaceti let. V roce 1994 byla založena jako druhá v Evropě. Typickým volajícím je dívka ve věku 15 až 17 let. Linka je dostupná zdarma a nepřetržitě, provoz zajišťuje na osmdesát odborníků. Celkem už Linka bezpečí přijala za 25 let své činnosti přes deset a půl milionu volání. Přesto se téměř tisíc dětí denně nedovolá a Linka bezpečí tak hledá finanční prostředky na zvýšení kapacity.

Kromě telefonu Linku bezpečí stále více mladistvých kontaktuje také přes e-mail nebo chat. Právě tam děti daleko častěji otevírají těžká témata. Procento zneužití linky je přitom poměrně nízké, pohybuje se v jednotkách procent. „U dětí se setkáváme s testovacími hovory, které ale z našeho pohledu dávají smysl. Někdy se bojí říct primární problém, tak se schovají za jiný a zkusí si, co jim odpovíme,“ prozradila Lišková.

S nízkou mírou kriminality na Vysočině prý telefonáty na linku bezpečí příliš nesouvisí. „Děti řeší stejné věci v Praze i na Vysočině,“ prohlásila Petrášková. Nejčastěji jsou to psychické potíže, tedy sebevražedné tendence a sebepoškozování, různé strachy a úzkosti.

„Děti jsou mnohem více zranitelnější než před deseti lety. Hůře zvládají stresové a méně závažné situace a jsou více podrážděné,“ uvedla Lišková. Nyní před Vánoci pak stoupají témata rodinných vztahů, se kterými se děti na Linku bezpečí obrací.

Kromě Linky bezpečí funguje i Rodičovská linka na telefonním čísle 606 021 021, na tu volají dospělí. „Když nám zavolá rozsypaný rodič, že se rozvádí, všechno je těžké a jak to má říct dětem, tak s tím pracujeme. Když se ale rozvádí dospělí bez dětí, už to není naše cílová skupina,“ vysvětlila Katka Šmídová z Rodičovské linky. Pomoc alespoň radou, na kolo se obrátit, ale dostanou všichni.