Třiadvacetiletý Michal Pekárek má trvalé bydliště na jihlavské radnici. 
A rozhodně není jediný. Na magistrátu v současné době úředně „přebývá" celkem 2 331 lidí, to je o dva tisíce osob více než v roce 2004.

Pekárka k trvalému bydlišti na radnici přihlásili rodiče. „Bydlíme bohužel pouze v pronajatém bytě a majitel nám sem trvalé bydliště nedá. Ani se mu moc nedivím, ale je to pro mě komplikace," okomentoval svou adresu trvalého bydliště Pekárek.

Jenže někteří obyvatelé se na radnici schovávají před vlastními dluhy. Těchto lidí úřad eviduje nejvíce.

Na úřadě se někdo skrývá před dluhy

„Například majiteli či nájemci nemovitosti je exekučně zabaven byt. Tito lidé nemají prostředky na jiné bydlení, bydlí na ubytovnách, kde se nemohou přihlásit k trvalému pobytu nebo jim to majitel nájemního bytu neumožní. Tito lidé zůstávají 
v původních bytech, na přítěž nového majitele. Ten jim potom následně navrhne zrušení trvalého pobytu," přiblížila vedoucí správního oddělení jihlavského magistrátu Kateřina Škarková.

Další velkou skupinou, která bydlí na magistrátu, jsou mladí lidé, které tam přihlásili jejich rodiče. „V tomto případě přichází rodiče dětí, které se chtějí osamostatnit, odejdou z bytu rodičů, ale nepracují, berou si půjčky, čímž se dostávají do dluhových pastí," přiblížila Škarková. A tak se stává, že se na radnici shromažďují dopisy od exekučních firem nebo různých pochybných finančních společností.

Radnice však není povinna uschovávat písemnosti doručené občanům přihlášeným na úřední adrese. „Magistrát města Jihlavy má na informačním centru místo, kde schraňuje výzvy k převzetí doporučených dopisů. Tato služba ale není příliš využívána," řekla vedoucí správního oddělení. To potvrdil 
i Pekárek. „Já jsem nedávno zjistil, že městu dlužím za popelnice za několik let částku přes tři tisíce korun. Dluh jsem uhradil, ale kvůli bydlišti na radnici je to složité," nechtěl se více rozpovídávat Pekárek.

Člověk sám si však trvalé bydliště na radnici nahlásit nemůže, vždy je to na návrh majitele či nájemce nemovitosti, a vždy se tak děje v obci, kde má člověk poslední trvalý pobyt. Bránit se přihlašování 
na úřadu radnice nemůže. „Nařizuje nám to zákon o evidenci obyvatel," doplnila Škarková.

Kromě toho, že se zde nezodpovědní lidé mohou schovávat před doručením pošty, exekutory a podobně, jim z trvalého pobytu na radnici žádný další užitek neplyne.

„Samozřejmě časem je jejich problémy stejně dostihnou. Radnice není povinná vůči těmto lidem žádnými závazky, nezajišťuje bydlení, doručování pošty a podobně. 
Ze zákona o evidenci obyvatel vyplývá, že každý občan musí mít někde trvalý pobyt. Pokud je občanovi zrušen trvalý pobyt, je mu přidělena úřední adresa," přiblížila vedoucí správního oddělení jihlavského magistrátu.

Škarková do srpna roku 2011 vedla správní řízení ve věci zrušení údaje o trvalém pobytu sama. Kvůli neustále narůstajícímu počtu lidí přihlášených na radnici však magistrát musel přijmout další pracovnici.

„Za to jsem velmi vděčná, protože v jedné osobě to bylo neúnosné," uzavřela Škarková.