Pověstná u kolegů byla nejenom láska k jeho profesi, ale i k humoru, Jihlavě a k Lukám nad Jihlavou. „Doktor Libenský byl opravdu zajímavá osoba s přesahem mimo právnickou profesi,“ zmínila současná předsedkyně jihlavského soudu Martina Chlupáčková.

Po studiích na Právnické fakultě Univerzity Karlovy působil Ilja Libenský na jihlavském soudě od července 1971 do března 2007, přičemž od počátku se specializoval na trestní právo.

Zlatá mince s motivem jihlavské městské památkové rezervace.
Jihlava je město příběhů: má zlatou minci i válečné hrdiny i Otakara II.

„Na doktora Libenského vzpomínám jen v dobrém. Byl to velice slušný člověk a byl to právě on, kdo mne přivedl k soudcovské profesi a stal se mým učitelem,“ vzpomíná taktéž dlouholetý jihlavský soudce i nedávný předseda Vladimír Sova.

Případ Magora

Podle něj měl Libenský velmi dobré charakterové vlastnosti, které musel ukázat i v kritických profesních chvílích. Byl to právě on, který v březnu 1989 dostal na stůl případ básníka a disidenta Ivana Martina Jirouse přezdívaného Magor. Ten byl spolu s Jiřím Tichým stíhán pro trestný čin pobuřování za rozšiřování petice „Tak dost“, v níž šlo o reakci na úmrtí Pavla Wonky ve věznici v roce 1988. Magor v petici sepsal výčet zločinů komunismu, kolik lidí bylo popraveno, kolik jich bylo internováno v komunistických koncentrácích a o mučení politických vězňů.

První jihlavské miminko roku 2022 je Karel, narodil se hodinu a čtvrt po půlnoci na Nový rok.
První jihlavské miminko je Karel, dostal velkého ježka. Podívejte se

„U toho jsem tenkrát byl a vím, že to pro kolegu bylo velmi těžké rozhodování. Na jednu stranu věděl, že jsou v petici pravdivé informace, na druhou stranu měl rodinu a děti. Prokurátor tehdy navrhoval tříletý nepodmíněný trest, přesto se kolega rozhodl vzepřít a odsoudil je k šestnácti měsícům, což bylo na tehdejší dobu odvážné rozhodnutí,“ vzpomíná Sova.

Nelze nezmínit, že Ilja Libenský miloval filmy, za svůj život jich viděl stovky. Podle pamětníků o nich dokázal poutavě vyprávět a také mnohé přesvědčit ke shlédnutí vrcholných i méně známých filmových skvostů. Dokonce stál v šedesátých letech u zrodu filmového klubu v Jihlavě. „Pamatuji si, že si vedl deníčky, kde si zapisoval podstatné informace o všech snímcích, které viděl. I po letech pak byl schopný dohledat konkrétní informace o nejrůznějších filmech. K nim přiřazoval i své vlastní hodnocení. Sestavoval si takový svůj žebříček nejlepších filmů,“ zavzpomínal předseda jihlavského filmového klubu Jaroslav Kristek. Libenský byl také jedním z těch, kteří před pěti lety dostali ocenění za šíření filmové kultury u nás. Cena se jmenovala Rytíř celuloidového pásu.